Kázání Jarmily Chytilové a jejího otce Mojmíra A. Beneše
1. Petr 1, 17 Mat. 6, 9 Mar. 11, 23–24 Máme si vyložit modlitbu Páně. Dříve však bych rád řekl dvojí: Každý máme na světě úkol, brázdu, kam nás Pán Bůh postavil, a od každého Bůh něco očekává. Mnoho však záleží na tom, v čem vidíme smysl života. Jde-li někomu jen o chleba, o … [Read more…]
Mat. 6, 5–8. Filip. 4, 6–7 Jistě každý okusil, jakou silou a požehnáním je upřímná modlitba. Nejednou, když naše srdce bylo neklidné, když na nás doléhala úzkost a soužení, nalezli jsme v modlitbě novou jistotu, klid a odhodlanost. A když jsme ztráceli už všecky síly, když jsme byli životem vláčeni a smýkáni, když jsme nevěděli … [Read more…]
Mat. 6, 1–4 Kaz. 11, 1–2 Ve Skutcích apoštolských (9, 36 a n.) se vypravuje o učednici Páně, která se jmenovala Tabita. Mnoho o ní nevíme, ale jedna věta ji pěkně charakterizuje. Říká, že „byla bohatá dobrými skutky a almužnami, jež dávala“ (36) a hned potom, že když umřela, „všechny vdovy s pláčem ukazovaly košile … [Read more…]
Mat. 5, 43–48 Kol. 3, 12–15 Poslední odstavec 5. kapitoly Matoušova evangelia opět podtrhuje Ježíšův důraz na nový láskyplnější vztah mezi lidmi. Tento důraz má zvláštní pozadí. Studium rukopisů od Mrtvého moře, nalezených před 10 lety, ukázalo, že v té době bylo Židovstvo vnitřně rozleptáno velkým počtem skupin, stran a zvláště sekt, jež se … [Read more…]
Mat. 5, 38–42 Fil. 2, 4–5 Dnešní oddíl dělá mnohým vykladačům potíže. Ne ovšem pro onu zásadu „oko za oko“. Celá zní: „Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu“ (Ex. 21, 24–25). Je to zásada, jež přinesla určitý pokrok proti … [Read more…]
Mat. 5, 33–37 Jak. 5, 9–12 V cyklu výkladů na výroky Pána Ježíše v kázání na hoře budeme dnes rozvažovat nad přísným soudem Pána Ježíše o přísaze a lidských slibech. Přísaha je už starodávné lidské zařízení. Ve starověku to býval velice slavnostní akt, jímž přísahající se dovolával Božího svědectví a současně na sebe svolával … [Read more…]
Mat. 5, 31–32 Gen. 1, 27–28 Pokračujeme v cyklu výkladů na texty z Ježíšova Horského kázání. Minule jsme slyšeli varování před zlehčováním Desatera a výzvu, abychom se učili životní kázni ve vztahu mezi mužem a ženou, protože vloudí-li se do těchto vztahů nečistota, zvrátí-li se, stanou se pramenem nepravostí a zneuctí oba, muže i … [Read more…]
Mat. 5, 27–30 Kdysi, ve starověku, řečtí spisovatelé napsali mnoho knih o smyslu života a o tom, že ve smrtelném těle je nesmrtelná duše. Dlí tam jako božská jiskra, jako částečka nesmrtelného božství. Lidské tělo jí tísní a vězní, ale jen dočasně. Jednou, až přijde její čas, smrt těla, duše se uvolní a rozlétne a … [Read more…]
Mat. 5, 21–26 1. Kor. 13, 1–3 V dopisech a prvokřesťanských spisech z prvních 4 stol. po Kr. se napořád setkáváme s nepochopením a údivem nad tím, jak křesťané žili, jak byli vzájemně spoutáni láskou. Místodržitel císaře Trajana Gaius Plinius Mladší rovnou doznal, že mu křesťané jsou hádankou. „Nepřišel jsem na kloub ničemu jinému … [Read more…]
Mat. 5, 17–20 V II. polovině 18. století žil v Hamburku učenec orientálních jazyků prof. Reimarus, který napsal nevlídný spis o Pánu Ježíši. Psal v něm, že Ježíš byl jen politický buřič proti Římanům, že chtěl osvobodit Židy a že z hlediska Římanů byl spravedlivě popraven. Proto když visel na kříži, trpce volal: Bože … [Read more…]