Kázání Mojmíra A . Beneše (1906 – 1977), faráře CČSH, přepsaná ze samizdatových vydání.
Mat. 6, 11 Jan 6, 35 V pohanských knihách čteme o „závisti bohů.“ Pohané věřili, že bohové nesnášejí, když se lidem vede dobře. Jakmile vidí spokojenost, štěstí a pokoj, zasahují, aby pokazili a namíchali do poháru života trochu jedu nebo aspoň hořkosti. Nás však víra učí jinému. Každá stránka Písma ukazuje k lásce Boží, k … [Read more…]
Mat. 6, 10 Jan 14, 23 Je tomu snad při každém z nás, že chceme uplatnit svou vůli. Považujeme to za samozřejmé. Lidé si to sice nechtějí přiznat, že je to skutečnost tak přirozená, že ji žádné předstírání nezakryje. Všichni ve větší či menší míře chceme, aby bylo „po našem“, jak to chceme my. Tuto … [Read more…]
Mat. 6, 10 Ef. 2, 13–14.17 První adventní neděle je po desítky let nedělí mírovou. Připomínáme si při ní zaslíbení Páně o tvůrcích pokoje a o pokoji dalekým i blízkým, jejž on způsobuje, a ve svých modlitbách prosíme, aby nás Pán Bůh sám uchránil hrůz války. Je to obyčej užitečný, neboť žijeme v době … [Read more…]
Mat. 6, 9 Ex. 20, 7 Stará církev svolávala věřící v čase předvánočním, jež od pradávna se nazývá: advent, (z latinského „advenio“) k ranním pobožnostem. Nazývala je Rorate, podle počátečních slov zaslíbení Izaiášova 45, 8: „Rosu dejte nebesa shůry a nejvyšší oblakové dštěte spravedlnost. Otevři se země a ať vzejde spasení a spravedlnost ať spolu … [Read more…]
1. Petr 1, 17 Mat. 6, 9 Mar. 11, 23–24 Máme si vyložit modlitbu Páně. Dříve však bych rád řekl dvojí: Každý máme na světě úkol, brázdu, kam nás Pán Bůh postavil, a od každého Bůh něco očekává. Mnoho však záleží na tom, v čem vidíme smysl života. Jde-li někomu jen o chleba, o … [Read more…]
Mat. 6, 5–8. Filip. 4, 6–7 Jistě každý okusil, jakou silou a požehnáním je upřímná modlitba. Nejednou, když naše srdce bylo neklidné, když na nás doléhala úzkost a soužení, nalezli jsme v modlitbě novou jistotu, klid a odhodlanost. A když jsme ztráceli už všecky síly, když jsme byli životem vláčeni a smýkáni, když jsme nevěděli … [Read more…]
Mat. 6, 1–4 Kaz. 11, 1–2 Ve Skutcích apoštolských (9, 36 a n.) se vypravuje o učednici Páně, která se jmenovala Tabita. Mnoho o ní nevíme, ale jedna věta ji pěkně charakterizuje. Říká, že „byla bohatá dobrými skutky a almužnami, jež dávala“ (36) a hned potom, že když umřela, „všechny vdovy s pláčem ukazovaly košile … [Read more…]
Mat. 5, 43–48 Kol. 3, 12–15 Poslední odstavec 5. kapitoly Matoušova evangelia opět podtrhuje Ježíšův důraz na nový láskyplnější vztah mezi lidmi. Tento důraz má zvláštní pozadí. Studium rukopisů od Mrtvého moře, nalezených před 10 lety, ukázalo, že v té době bylo Židovstvo vnitřně rozleptáno velkým počtem skupin, stran a zvláště sekt, jež se … [Read more…]
Mat. 5, 38–42 Fil. 2, 4–5 Dnešní oddíl dělá mnohým vykladačům potíže. Ne ovšem pro onu zásadu „oko za oko“. Celá zní: „Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu“ (Ex. 21, 24–25). Je to zásada, jež přinesla určitý pokrok proti … [Read more…]
Mat. 5, 33–37 Jak. 5, 9–12 V cyklu výkladů na výroky Pána Ježíše v kázání na hoře budeme dnes rozvažovat nad přísným soudem Pána Ježíše o přísaze a lidských slibech. Přísaha je už starodávné lidské zařízení. Ve starověku to býval velice slavnostní akt, jímž přísahající se dovolával Božího svědectví a současně na sebe svolával … [Read more…]