První čtení: Deuteronomium 30, 15-20 Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit. Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim, oznamuji vám dnes, že úplně zaniknete. Nebudete dlouho živi v zemi, kam přecházíš přes Jordán, abys ji obsadil. Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Na něm závisí tvůj život a délka tvých dnů, abys mohl sídlit v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.
Druhé čtení: Skutky 7, 2a.51-60 Štěpán začal mluvit: „Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové. Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste nyní zradili a zavraždili. Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!“ Když to členové rady slyšeli, začali na Štěpána v duchu zuřit a zlostí zatínali zuby. Ale on, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží, a řekl: „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží.“ Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul. Když Štěpána kamenovali, on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: „Pane, odpusť jim tento hřích!“ To řekl a zemřel.
Evangelium: Lukáš 21, 26-28 Ježíš řekl: „Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“
Milí bratři a sestry, pokoj vám.
Scházíme se dnes na druhý svátek vánoční, abychom si po radostném uvědomění Boží milosti, že nám, nám narodil se Spasitel, uvědomili také druhou stránku věci, že Spasitel trpěl, a že i ti, kteří Ho následují, procházejí trápením.
Štěpán byl první učedník, který byl zabit právě proto, že byl učedníkem Kristovým. Jeho smrt je v Bibli podrobně popsána a každý rok si ji připomínáme. Když jsme se o tom s mým manželem bavili, říkal, že jako učitel vykládal Ohmův zákon dětem vždy stejně, tak že mohu použít stejné kázání, jako už jsem měla. Uvědomila jsem si, že to sice je možné, ale že Boží slovo je živé, inspirující, ne jako fyzikální zákon, ale jako slovo života. Že nám chce pokaždé něco jiného sdělit, něco jiného zdůraznit. Že ke každému z nás mluví individuálně a že si každý z kázání může odnést něco jiného, co se hodí do jeho situace. A tak prosme Pána, ať nám otevírá srdce, abychom mohli přijmout, co nám právě dnes chce příběhem Štěpána sdělit.
Když jsem se za dnešní slovo modlila, dostala jsem povzbuzení:
„Nebojte se, radujte se, i ve smrti se můžete radovat, že jdete ke mně. Já jsem se neradoval, bral jsem na sebe vaši vinu, ale vy už se můžete radovat, protože jdete ke mně, připravil jsem vám cestu. I Štěpán mě viděl a věděl, že jde ke mně, dal jsem mu sílu a vidění.
Nemusíte se ničeho bát, ale naopak prosit a přimlouvat se za ty, kteří to nevidí, kteří mají zaslepené oči, kteří ubližují, a nevědí, proč to dělají, jen vyhovují svým vášním a jsou ve službách zlého, toho nepřítele Božího.
Vy však jste Boží přátelé, proto si odpouštějte navzájem a dívejte se na svět Božíma očima. Odpuštění vede k lásce a je z lásky. Nevědomost hříchu nečiní, proste za ně, aby věděli, aby pochopili, aby našli smysl života, aby našli směr, vždyť hřích je sejití z cesty, minutí cíle, a cílem je Boží království, jednota v Kristu, jednota ve mně.“
Ano, nemusíme se bát, každý prochází trápením, sám Pán říkal učedníkům Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět. (J 16, 33). V Bibli je mnoho veršů o radosti, ale je to právě o té radosti, která plyne ze života s Pánem, jak připomíná apoštol Pavel Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! …Pán je blízko. (Fp 4, 4–5) Pán je nám blízko, je s námi každý den, každou chvíli, mluví k nám, vede nás, je jen na nás, jestli se necháme vést.
Zopakujme si proto dnešní texty.
Dnešní kazatelský plán má v záhlaví uvedeny první dva verše Žalmu 119: Blaze těm, kdo vedou bezúhonný život, těm, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon. Blaze těm, kdo zachovávají jeho svědectví, těm, kdo se na jeho vůli dotazují celým srdcem. (Žalm 119, 1–2)Ano, blaze tomu, kdo chodí vírou, ten se nemusí bát, ví, že Kristus je s ním a že jeho život má smysl, že z každé zkoušky má východisko a že to nejlepší ho teprve čeká u Pána.
V prvním čtení tlumočil Mojžíš Boží podmínky dobrého života na zemi. Hned první podmínkou je příkaz, abys miloval Hospodina. A ještě se opakuje: vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Ale je také uvedena druhá možnost, odvrácení a neposlušnost. Pokud se naše srdce odvrátí, přináší to zlořečení.
V druhém oddíle jsme četli Štěpánovu reakci na křivé obvinění z rouhání. Statečně se postavil nejvyšším židovským představitelům a svědčil o Ježíši, o tom jediném Spravedlivém. Byl sice za své svědectví ukamenován, ale Pán mu dal vidění své slávy a převedl ho do svého království. Zároveň toto svědectví zanechalo stopu v mládenci Saulovi, ze kterého se později stal dobrý Kristův učedník – apoštol Pavel.
Zastavme se na chvíli u posledních Štěpánových slov. Když Štěpána kamenovali, on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: „Pane, odpusť jim tento hřích!“ To řekl a zemřel. Jak mohl mít takovou sílu, že v okamžiku umírání nemyslel na své utrpení, ale odevzdává se do Božích rukou a myslí v lásce na ty, kteří mu ubližují? Měl v sobě Boží lásku. To je ta pravá láska, kterou máme mít nejen ke svým bližním, ale i k nepřátelům! Nemusí to být něžné city, příjemné emoce, ale máme přát dobro těm, kdo jsou kolem nás, ať už jsou s námi zadobře nebo ve zlém. Není to jednoduché, víme to z běžného života, jak snadno se necháme vydráždit, jak snadno odsekneme, jak máme na druhého dopal, že nedělá to, co my si představujeme, že by zrovna v tuto chvíli měl dělat. Zvláště když jsme unaveni, ve stresu. Vím to z vlastní zkušenosti, jak se mi kolikrát nedaří ovládnout negativní emoci. A Štěpán? Modlí se a prosí za odpuštění hříchu svým katům. Jako Pán Ježíš, když se modlil za ty, co ho křižovali. Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. (L 23, 34) Víme kolikrát i my, co činíme? Víme i to, co činí ti, kdo nám ubližují? Ne, my vidíme jen to, co máme před očima, jen Hospodin hledí k srdci. Proto je tak důležité odpuštění, proto je tak důležité brát vážně to, co vyslovujeme v modlitbě, kterou nás naučil Pán Ježíš: Otče náš, který jsi v nebesích, … odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. Štěpán je nám v tom příkladem.
V evangeliu jsme četli o velkém strachu mezi lidem, o strachu z budoucnosti, z toho, co přichází na svět. I dnes se lidé bojí, množí se zprávy o katastrofách, o neštěstích, děsí nás nevypočitatelný terorismus. Ale to vše je jen předzvěstí věcí příštích, důsledek odklonu od Božích cest, odvrácení srdce od Boha. Do toho nám zní Ježíšovo Nebojte se a Jeho zaslíbení Tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.
Milí bratři a sestry, co si dnes z našeho zamyšlení nad Božím slovem můžeme odnést? Nebojme se, radujme se, odpouštějme si navzájem. Radujme se, že se narodil Spasitel, že se stal naší cestou, naším životem, že náš život dostal smysl, že přes všechny životní bouře, starosti a strasti patříme Jemu, že On vede naši víru, jako vedl Štěpána a že máme jako Štěpán vydávat svým životem svědectví o tom, že patříme Pánu. Radost z Hospodina bude vaší záštitou. (Nh 8, 10) Amen.
Kázání 26. prosince 2018 sv. Štěpána