Čtení ze 3. adventní neděle: 1. Tesalonickým 5, 16-24 Stále se radujte, v modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. Plamen Ducha nezhášejte, prorockými dary nepohrdejte. Všecko zkoumejte, dobrého se držte; zlého se chraňte v každé podobě. Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní.
Milí bratři a sestry, pokoj vám!
Scházíme se dnes ke druhé adventní pobožnosti. Při nedělních bohoslužbách zaznívají hlavní adventní texty z evangelia, při pobožnostech bychom se měli soustředit na texty, které evangelia doprovázejí. Na příští neděli jsou jako druhé čtení doporučeny verše z 1. Tes 5, 16–24. Tento text mě velmi oslovil a také mě minulou středu oslovil dopis bratra patriarchy o radosti. A tak bych se dnes chtěla zaměřit právě na radost, a co pro nás v této souvislosti advent znamená.
Když jsem si dala do vyhledávače slovo radost, vyběhlo mi 90 výskytů, když jsem si dala raduj*, vyběhlo 81 výskytů, když jsem si dala radov*, vyběhlo 73 výskytů, a přitom jsem si uvědomila, že jsem zapomněla dát hvězdičku k základu radost*, takže se mi do výběru nedostaly všechny pády a tvary. Odhadli byste, kolik mi pak vyběhlo výskytů slov, jejichž základem je radost? Nebudu vás napínat, bylo jich 237 ve 228 verších. Takže opravdu bohatě radosti a radování na každý den v roce.
Z čeho že se máme radovat?
Jak jsem již říkala, veršů o radosti je mnoho. Připomeňme si aspoň některé:
Žalm 19, 9a Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci.
Žalm 40, 17 Ať jsou veselí a radují se z tebe všichni, kteří tě hledají; ať říkají stále: „Hospodin je velký“ ti, kdo milují tvou spásu.
Žalm 92, 5 Hospodine, svými skutky působíš mi radost, plesám nad činy tvých rukou:
Žalm 97, 12 Radujte se, spravedliví, z Hospodina, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost!
Žalm 104, 34 Kéž mu je příjemné moje přemítání! Hospodin je moje radost.
Takže se můžeme radovat z Hospodinových ustanovení, z jeho velikosti, z jeho spásy, z jeho skutků, z činů jeho rukou, z něho samého, z jeho svatosti, On sám je naše radost. A když radost momentálně chybí, prosme o ni:
Žalm 86, 4 Vlej do duše svého služebníka radost, k tobě, Panovníku, pozvedám svou duši,
Připomeňme ještě verše z Kazatele 8, 15 I vychvaloval jsem radost, protože pro člověka není pod sluncem nic lepšího než jíst a pít a radovat se. To ho provází při jeho pachtění ve dnech života, které mu Bůh pod sluncem dopřál.
A ze Starého zákona ještě verše z knihy Nehemjáše. Když se totiž Židé vrátili z babylonského zajetí, předčítal jim kněz Ezdráš Mojžíšův Zákon a mnozí plakali a rmoutili se, že ho nedodržovali. Na to jim Nehemjáš říká: kap. 8 verš10.12: Dále jim řekl: „Jděte, jezte tučná jídla a pijte sladké nápoje a posílejte dárky těm, kdo nemají nic připraveno. Dnešní den je zajisté svatý našemu Pánu. Netrapte se! Radost z Hospodina bude vaší záštitou.„… I rozešel se všechen lid, aby jedli a pili a posílali dárky; uspořádali velmi radostnou slavnost, protože porozuměli slovům, která jim byla zvěstována.
Myslím, že opravdu není větší radost, než když člověk porozumí Božímu slovu, které mu je zvěstováno, když ho přijme pro sebe a může podle něho žít. Když se může radovat z Hospodinovy spásy. Z toho se radují i andělé, jak je psáno: Lukáš 15, 10 Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“
Vraťme se k Novému zákonu.
Byl to právě anděl, kdo zvěstoval pastýřům tu nejradostnější zprávu, že se narodil Spasitel. Lukáš 2, 10–11 Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ A je to radost opravdu pro všechen lid, pro každého na tomto světě. Ale ne každý ji přijal, mnoho lidí ji odmítá a dosud nepřijímá.
Doba adventu je doba přípravy na příchod Spasitele. Náš Spasitel už jednou přišel na svět. Přišel jako malé bezbranné dítě, aby se ho nikdo nemusel bát. Přišel, aby zde na zemi prožil lidský život a ukázal nám cestu do Božího království. Přišel, aby za nás položil svůj život, a tak zvítězil nad zlem. Byl vzkříšen, vzat do nebe, ale slíbil, že zase přijde. A jeho zaslíbení platí. Přijde ve slávě, abychom i my byli tam, kde je On. Ale jsme připraveni na jeho druhý příchod? Připravujeme cestu Páně, vyrovnáváme mu stezky, jak jsme slyšeli z Markova evangelia?
Právě adventní čas je příhodný k zamyšlení nad sebou samým. Vezměme si k tomu jednotlivé pokyny apoštola Pavla z dnešního čtení.
V. 16: Stále se radujte. O radosti už jsme dnes mluvili. Jen si ještě připomeňme obdobný verš z listu Filipským 4, 4 Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se!
V. 17–18: V modlitbách neustávejte. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.
Opět k tomu z listu Filipským 4, 6 Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu.Je to Boží vůle, abychom děkovali, a to za vše, neboť Bůh ví, čím procházíme, a má to ve své režii.
V. 19–20: Plamen Ducha nezhášejte, prorockými dary nepohrdejte. Při křtu jsme dostali závdavek Ducha svatého a je na nás, abychom mu dovolili v nás působit a nezhášet jeho plamen. Je to On, náš utěšitel, zastánce, který nás uvádí do veškeré pravdy, připomíná nám, co je důležité. Pomáhá nám při modlitbě. Když nám myšlenky utečou, poděkujeme pak Duchu svatému, že nás zase vrátil zpátky k modlitbě? Když nevíme, jak a za co se modlit, říká apoštol Pavel: Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním. Římanům 8, 26 Naše tělo je chrámem Ducha svatého, každý z nás obdržel dar ke společnému prospěchu. Kéž by každý z nás prorokoval, jak si přeje Pavel: A tak, bratří moji, horlivě se snažte prorokovat… 1 Korintským 14, 39a
V. 21–22: Všecko zkoumejte, dobrého se držte; zlého se chraňte v každé podobě. K tomu mi přišel verš ze Skutků 17, 11 Židé v Beroji byli přístupnější než v Tesalonice: Přijali evangelium s velikou dychtivostí a každý den zkoumali v Písmu, zdali je to tak, jak zvěstuje Pavel. Tak i my máme zkoumat vše, s čím se setkáváme, ve světle Božího slova a chránit se zlého ve všech podobách.
Na závěr pak se povzbuďme posledními verši našeho čtení: v. 23-24 Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Věrný je ten, který vás povolal; on to také učiní. Amen.
Adventní pobožnost 10. 12. 2014