Římanům 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
Milí bratři a milé sestry, pokoj vám.
V právě uplynulých týdnech jsem zažila několik výjimečných událostí, dalo by se říci průnik naší církví. Poslední zářijovou sobotu přijal v nabitém kostelíčku v Mimoni z rukou bratra biskupa Kláska kněžské svěcení bratr farář Ivo Šimůnek, který svého času u nás v Kladně působil. Náš pěvecký sbor mu přijel zazpívat. V neděli 9. října přijal v nabitém kostele v Plzni z rukou bratra biskupa Moce kněžské svěcení můj syn Jiří a zároveň byla přijata křtem do Boží církve má čtyřměsíční vnučka Miriam. Další neděli 16. října zas v nabitém kostele v Kladně jsme spolu s bratrem biskupem Bicanem děkovali za 70 let života našeho bratra faráře Stanislava Jurka, který je mým duchovním otcem. A tak jsem si uvědomovala, jak je Boží láska rozlita do našich srdcí, jak církev žije ve svých dětech, ve svých služebnících, že stále žijeme pod Boží milostí. Díky Bohu jsme spolupracovníci na Božím tvoření a z tohoto hlediska se můžeme dívat i na náš život.
Ovšem na otázku: „Jak se díváš na svůj život?“ odpovídají lidé různě. Někdo říká, že život je cirkus, minové pole, horská dráha, skládačka, symfonie, tanec. Život je kolotoč – někdy jsi nahoře, někdy dole a jindy se točíš jen tak dokola. Nebo že život je karetní hra. Musíš hrát podle toho, jaké karty jsi dostal při rozdávání. Z mládí si pamatuji naše české přirovnání: život je jako žebříček do kurníku, právě tak krátký a právě tak potentovaný. Známá je píseň Voskovce a Wericha Život je jen náhoda, jednou jsi dole a jednou nahoře, život plyne jak voda a smrt je jako moře, i když pak láska vodu ve víno promění a bez ní štěstí není, považují i lásku za pouhou náhodu.
Naše představa o životě, pohled, který uchováváme v mysli ať již vědomě nebo nevědomě, ovlivňuje náš život víc, než si myslíme. Určuje naše očekávání, naše hodnoty, naše vztahy, naše cíle, naše priority. Pokud je někdo přesvědčen, že život je mejdan, půjde mu především o to, aby se bavil. Pokud je přesvědčen, že život je bitva nebo zápas, bude důležité vyhrávat. Potřebujeme si uvědomit, jak my sami se díváme na náš život a porovnat to s tím, co říká Boží slovo. Když jsme se na ženské skupince v našem sboru nad tímto tématem zamýšlely, sestry většinou život přirovnávaly k putování, k cestě, k plynutí řeky nebo ke svěřenému daru, který jsme dostaly.
Při putování životem, při spolupráci na Božím tvoření nás provázejí zkoušky. Je to jedna z metafor, jak se na náš život dívá Bůh: Pozemský život je zkouška. Bůh neustále přezkušuje charakter lidí, jejich víru, poslušnost, lásku, ryzost a oddanost. V Bibli máme o tom mnoho příběhů. O tom, jak neobstáli – Adam a Eva, Jidáš, několikrát třeba i David a Petr, ale i o tom, jak obstáli – např. Josef, Rút, Ester, Daniel, Jan.
Zkoušky náš charakter jednak odhalují, jednak rozvíjejí. Jak máme poznat, že jsme věrní, když nemáme možnost být nevěrní? Jak máme poznat, že jsme poctiví, když nemáme příležitost být nepoctiví? Stále jsme zkoumáni. Bůh si všímá našich reakcí na lidi, problémy, úspěchy, konflikty, nemoci, zklamání – ba dokonce i na počasí. (Jsme vděčni?) Pozoruje ty nejjednodušší úkony, jako když někomu otevíráme dveře, uklidíme smetí nebo jednáme zdvořile. Prozkouší nás významné životní změny, nesplněné sliby, neřešitelné problémy, nevyslyšené modlitby, nezasloužená kritika i – z našeho hlediska nesmyslné – tragédie. Pro nás teď byla velkou zkouškou i situace v naší církvi.
Pochopíme-li, že život je zkouška, uvědomíme si, že v našem životě má všechno význam, nic není bez významu, nic není náhoda. I ty nejdrobnější příhody mají význam pro budování našeho charakteru. Některé zkoušky nám berou dech, zatímco jiných si ani nevšimneme. Ale všechny mají dosah až na věčnost. Neboť na světě nejsme pro to, abychom se ve zdraví dožili důchodu, který už někteří z nás máme, ale právě k prohloubení, k budování našeho charakteru, k růstu do podoby Pána Ježíše. A co je úžasné, Pán chce, abychom ve zkouškách obstáli. Nikdy nedovolí, aby zkouška byla větší než milost, kterou nám pro zvládnutí té zkoušky dává. 1 Korintským 10:13 Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát. Bůh si všímá, když projdeme nějakou zkouškou úspěšně a připravuje odměnu na věčnosti. Jakub 1:12 Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. Z vlastní zkušenosti vím, že nám připravuje odměnu i zde na zemi a nechává nás zažívat krásné chvíle ve společenství Božího lidu jako předjímku Božího království. Díky mu za to. Amen.