Ranní čtení
On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce.
Vás Bůh od počátku vyvolil ke spasení skrze posvěcení Duchem a víru v pravdu. K tomuto spasení vás povolal … abyste došli slávy našeho Pána Ježíše Krista. – Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil. –
Podle předzvědění Boha Otce v posvěcení Ducha k poslušnosti a pokropení krví Ježíše Krista.
Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. – Neboť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k tomu, abychom žili v posvěcení.
Ef 1, 4; 2 Te 2, 13–14 (NBK); Ř 8, 29–30; 1 P 1, 2; Ez 36, 26; 1 Te 4, 7
Večerní čtení
I když Hospodin udělá průduchy do nebes, cožpak se to stane?
Mějte víru Boží. – Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. – U Boha je možné všechno.
Což je má ruka příliš krátká na vykoupení? Nebo snad ve mně není síla k vysvobození?
Vždyť moje myšlení nejsou myšlení vaše, ani vaše cesty nejsou cesty mé, je Hospodinův výrok. Neboť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než cesty vaše a má myšlení vyšší než myšlení vaše. – Vyzkoušejte mě takto, praví Hospodin zástupů, zdali vám neotevřu nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání, dokud nebude dostatek.
Hle, Hospodinova ruka není krátká, že by nezachránil, ani jeho ucho není zalehlé, že by neslyšel. – Hospodine, u tebe stran pomoci není rozdílu mezi mnohým a nemajícím síly.
Abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha.
2 Kr 7, 2; Mk 11, 22; Žd 11, 6 (EP); Mt 19, 26; Iz 50, 2; Iz 55, 8–9; Mal 3, 10; Iz 59, 1; 2 Pa 14, 11 (MP); 2 K 1, 9