7. prosince

Ranní čtení

Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.

Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech. – On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. Jeho zraněním jste byli uzdraveni. – Jako se skrze neposlušnost jednoho člověka mnozí stali hříšnými, tak se také skrze poslušnost jednoho stanou mnozí spravedlivými.

Zachránil nás ne na základě skutků, které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství skrze koupel znovuzrození a obnovou Ducha Svatého, kterého na nás vylil hojně skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce, abychom se ospravedlněni jeho milostí stali dědici v naději života věčného. – Nyní tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha.

Hospodin je naše spravedlnost. 2 K 5, 21; Iz 53, 6; 1 P 2, 24; Ř 5, 19; Tt 3, 5–7; Ř 8, 1; Jr 23, 6

Večerní čtení

Budu pro Izrael jako rosa.

Tichost a mírnost Kristova.

Nalomenou třtinu nezlomí a hasnoucí knot neuhasí.

Pánův Duch je na mně, protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit zlomené na svobodu, vyhlásit vítaný Pánův rok. Začal jim tedy říkat: Dnes se naplnilo toto Písmo ve vašich uších. Všichni mu přisvědčovali a divili se těm slovům milosti, vycházejícím z jeho úst.

Pán se obrátil a pohlédl na Petra. A Petr se rozpomenul na Pánův výrok, jak mu řekl: Dřív než dnes kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš. I vyšel ven a hořce se rozplakal.

Bude pást své stádo jako pastýř, svou paží shromáždí jehňata a v náruči je ponese. Oz 14, 6; 2 K 10, 1; Iz 42, 3; Lk 4, 18–19.21–22; Lk 22, 61–62; Iz 40, 11