Ranní čtení
Vy však máte pomazání od toho Svatého a víte to všichni.
Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše, toho z Nazareta. – Neboť se Otci zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost. – Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za milostí.
Mažeš mi hlavu olejem. – Ve vás však zůstává pomazání, které jste od něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; jeho pomazání vás učí všemu a je pravdivé a neklame; jak vás vyučilo, tak zůstávejte v něm.
Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
Tak nám také Duch pomáhá v našich slabostech. Vždyť ani nevíme, za co bychom se měli modlit, jak je potřeba, ale sám Duch oroduje za nás nevýslovným sténáním.
1 J 2, 20; Sk 10, 38; Ko 1, 19; J 1, 16; Ž 23, 5; 1 J 2, 27; J 14, 26 (NBK); Ř 8, 26 (NBK)
Večerní čtení
Se srdcem očištěným od zlého svědomí.
Jestliže totiž krev kozlů a býků a popel z jalovice kropením posvěcuje znečištěné k čistotě těla, čím více krev Krista, který skrze věčného Ducha sebe samého obětoval neposkvrněného Bohu, očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu? – Krev pokropení, která mluví lépe než Ábel.
V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění našich provinění podle bohatství jeho milosti.
Neboť když Mojžíš pověděl všemu lidu každé nařízení podle Zákona, vzal krev telat a kozlů s vodou a se šarlatovou vlnou a s yzopem, pokropil samu knihu Zákona i všechen lid. Také stánek a všechno nářadí pro službu Bohu pokropil krví stejným způsobem. A téměř všechno se podle Zákona očišťuje krví a bez vylití krve není odpuštění.
Žd 10, 22; Žd 9, 13–14; Žd 12, 24; Ef 1, 7; Žd 9, 19.21–22