17. prosince

Ranní čtení

Oživ nás, ať můžeme tvé jméno uctívat!

Duch je ten, který obživuje – Tak nám také Duch pomáhá v našich slabostech. Vždyť ani nevíme, za co bychom se měli modlit, jak je potřeba, ale sám Duch oroduje za nás nevýslovným sténáním. A Ten, který zkoumá srdce, ví, jaké je smýšlení Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté. – Každou modlitbou a prosbou se v každý čas modlete duchem a k tomu bděte s veškerou vytrvalostí a prosbou.

Na tvá přikázání nikdy nezapomenu, neboť mi dávají život. – Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život. – Litera zabíjí, ale Duch obživuje. – Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li mé výroky ve vás, požádejte, oč chcete, a stane se vám. – A to je ta naprostá důvěra, kterou máme k němu, že když bychom o něco žádali podle jeho vůle, slyší nás.

Nikdo nemůže říci: ‚Pán Ježíš,‘ jedině v Duchu svatém.

Ž 80, 19 (B21); J 6, 63; Ř 8, 26–27 (NBK); Ef 6, 18; Ž 119, 93; J 6, 63; 2 K 3, 6; J 15, 7; 1 J 5, 14; 1 K 12, 3

Večerní čtení

Nemějte žádnou účast na neplodných skutcích tmy, spíše je usvědčujte.

Neklamte se: Špatné řeči ničí dobré mravy.

Nevíte, že trocha kvasu prokvasí celé těsto? Vyčistěte proto starý kvas. Napsal jsem vám v dopise, abyste se nesměšovali se smilníky; nemíním však všeobecně se smilníky tohoto světa nebo s chamtivci, lupiči a modláři, neboť to byste museli z tohoto světa vyjít. Napsal jsem vám však, abyste se nesměšovali s tím, kdo si říká bratr, a přitom je smilník nebo chamtivec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte. – Abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného, v němž záříte jako světla ve světě.

Ve velkém domě nejsou jen nádoby zlaté a stříbrné, nýbrž i dřevěné a hliněné, jedny ke cti, druhé k méně čestným účelům.

Ef 5, 11; 1 K 15, 33; 1 K 5, 6–7.9–11; Fp 2, 15; 2 Tm 2, 20