16. prosince

Ranní čtení

Miloval své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce.

Za ně prosím; neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, protože jsou tvoji, a všechno mé je tvé, a co je tvé, je mé, a v nich jsem oslaven. Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je zachoval od zlého. Nejsou ze světa, tak jako já nejsem ze světa.

Jako Otec miluje mne, tak i já miluji vás. Zůstaňte v mé lásce. – Nikdo nemá větší lásku než tu, aby položil svůj život za své přátele. Vy jste moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji. – Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako já miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali.

Ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Krista Ježíše. – Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal, aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu.

J 13, 1; J 17, 9–10.15–16; J 15, 9; J 15, 13–14 (NBK); J 13, 34; Fp 1, 6; Ef 5, 25–26

Večerní čtení

Boží hlubiny.

Už vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co činí jeho pán; nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem uslyšel od svého Otce. – Vám je dáno poznat tajemství království Nebes.

A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval.

Z toho důvodu klekám na kolena před Otcem našeho Pána Ježíše Krista, po němž má své jméno každá rodina v nebesích i na zemi, aby vás podle bohatství své slávy posílil mocí skrze svého Ducha na vnitřním člověku, … abyste byli zakořeněni a založeni v lásce, a tak abyste byli se všemi svatými schopni pochopit, jaká to šíře a délka a výše a hloubka, a poznat Kristovu lásku, která převyšuje poznání, a tak byli naplněni až do vší plnosti Boží.

1 K 2, 10; J 15, 15; Mt 13, 11; 1 K 2, 12; Ef 3, 14–19