K svatbě

Na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.

Manželství ať je u všech ve vážnosti. – I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. – Vždyť veškeré Boží stvoření je dobré a nic, co se přijímá s díkůčiněním, se nemá odmítat, neboť se to posvěcuje Božím slovem a modlitbou.

Hospodinovo požehnání obohacuje a námaha k němu nic nepřidá. – Živý Bůh, který nám všechno štědře poskytuje k požitku. – Věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním, … sytí tě dobrem.

Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal. – Nejste sami svoji.

Bratři, čas je krátký. Po jeho zbytek ať ti, kteří mají ženy, jsou, jako by je neměli, … ti, kdo se radují, jako by se neradovali, … a ti, kdo používají tento svět, jako by ho nevyužívali. Vždyť podoba tohoto světa pomíjí.

Myslete na to, co je nahoře.

J 2, 2; Žd 13, 4; Gn 2, 18; 1 Tm 4, 4–5 (NBK); Př 10, 22; 1 Tm 6, 17; Ž 103, 4–5; Ef 5, 25; 1 K 6, 19; 1 K 7, 29–31 (NBK); Ko 3, 2