V době nemoci 2

Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený! Uzdrav mě, Hospodine.

Srdce mám sevřené: ke skále, která mě převyšuje, prosím doveď mě! – Unavenému dává sílu a bezmocného zahrnuje zdatností. – Hospodin je síla mého života.

Nevzdaluj se mi, úzkost se blíží. – Ty jsi blízko, Hospodine. – Uslyšel jsi můj hlas. Přiblížil ses v den, kdy jsem tě volal. Řekl jsi: Neboj se! – Velká pomoc, kterou nacházíme.

Panovníku, jsem utištěn, zastaň se mě! – Nalomený rákos nedolomí. – I kdybych šel údolím nejhlubší tmy, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou. – Pod tebou jsou paže věčné.

Sám náš Pán Ježíš Kristus a Bůh, náš Otec, který si nás zamiloval a v milosti nám daroval věčné potěšení a dobrou naději, nechť vaše srdce povzbudí.

Ž 6, 3; Ž 61, 3 (B21); Iz 40, 29; Ž 27, 1 (B21); Ž 22, 12 (B21); Ž 119, 151; Pl 3, 56–57; Ž 46, 2; Iz 38, 14; Mt 12, 20; Ž 23, 4; Dt 33, 27; 2 Te 2, 16.17