Díkůvzdání 2

Já jsem Hospodin, takže nebudou zahanbeni ti, kdo na mne očekávají.

Neřekl jsem ti, že jestliže uvěříš, uvidíš Boží slávu?

Danieli, otroku toho živého boha, jestlipak tě tvůj bůh, kterého ty stále uctíváš, dokázal vysvobodit od lvů? Nenašlo se na něm žádné zranění, neboť věřil ve svého Boha.

Modlila jsem se … a Hospodin mi dal to, co jsem od něj žádala. – Mé srdce se veselí z Hospodina. – Pojďte, slyšte! Všem bojícím se Boha budu vypravovat, co učinil mé duši. – Požehnaný Bůh, který nezamítl mou modlitbu a neodňal mi své milosrdenství! – Tebe, Bože mých otců, chválím a uctívám, dals mi totiž moudrost i sílu.

Když se pozvedají vlny, ty je utišuješ. – Proměnil bouři v utišení, vlnobití utichlo. On dovedl je do vytouženého přístavu. Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství. – Blahoslavený je muž, který v něm hledá útočiště.

Iz 49, 23; J 11, 40; Da 6, 21.24; 1S 1, 27; 1 S 2, 1; Ž 66, 16; Ž 66, 20; Da 2, 23; Ž 89, 10; Ž 107, 29–31; Ž 34, 9