Díkůvzdání 1

Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí. Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná.

Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? – Nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! – Bůh, který mi odpověděl ve dni mého soužení.

Hledal jsem Hospodina, a odpověděl mi, vysvobodil mě ode všeho, čeho jsem se hrozil. – Miluji Hospodina, vždyť slyší můj hlas, mé úpěnlivé prosby, naklonil ke mně ucho. Po všechny své dny k němu budu volat. – V něho doufá mé srdce. Dostalo se mi pomoci, proto mé srdce jásá, proto mu budu vzdávat chválu svou písní.

Volej mě v den soužení, vytrhnu tě a ty mě budeš oslavovat. Ten, kdo obětuje oběť díků, ten mě oslaví.

Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.

Ž 107, 19.21, L 17, 17; Ž 103, 2 (EP); Gn 35, 3; Ž 34, 5; Ž 116, 1–2; Ž 28, 7; Ž 50, 15.23; Ef 5, 20 (NBK)