Ranní čtení
Oděl jsem hrdinu pomocí, vyvýšil jsem vybraného z lidu.
Já, já jsem Hospodin a kromě mne žádný zachránce není. – Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš. – A v nikom jiném není záchrana; neboť není pod nebem jiného jména daného lidem, v němž bychom měli být zachráněni.
Mocný Bůh. – Nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno. – Avšak toho, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíše, vidíme pro utrpení smrti ověnčeného slávou a ctí; tak z milosti Boží za každého okusil smrti. – Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným.
Ž 89, 20; Iz 43, 11; 1 Tm 2, 5; Sk 4, 12; Iz 9, 5; Fp 2, 7–9; Žd 2, 9; Žd 2, 14
Večerní čtení
Shromážděte mi mé věrné, ty, kteří při oběti uzavřeli mou smlouvu.
Tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže k záchraně těm, kteří ho očekávají. – Proto je prostředníkem nové smlouvy, aby po jeho smrti, která nastala … přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kdo jsou povoláni.
Otče, chci, aby i ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já. – A tehdy pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř větrů od nejzazšího konce země až po nejzazší konec nebe. – I kdyby byli tvoji zapuzení na konci nebes, také odtamtud tě Hospodin, tvůj Bůh, shromáždí, i odtamtud tě dovede.
Mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem
Ž 50, 5; Žd 9, 28; Žd 9, 15; J 17, 24; Mk 13, 27; Dt 30, 4; 1 Te 4, 16–17