Ranní čtení
Byl jsi zvážen na vahách a shledán jsi byl nedostatečným.
Hospodin je Bohem poznání, on zvažuje činy.
Neboť co je u lidí vznešené, je před Bohem ohavnost. – Nedívám se na to, na co se dívá člověk. Vždyť člověk se dívá na to, co má před očima, ale Hospodin se dívá na srdce. – Nemylte se, Bohu se nikdo nebude vysmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá pro své tělo, z těla sklidí zkázu; kdo zasévá pro Ducha, z Ducha sklidí život věčný.
Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale uškodí své duši? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši? – Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista uznal za ztrátu.
Hle, ty máš zalíbení v niterné opravdovosti. – Zkoumal jsi mé srdce, navštěvovals mě v noci, tříbils mě, nic jsi nenalezl.
Da 5, 27; 1 S 2, 3; L 16, 15; 1 S 16, 7; Ga 6, 7–8; Mt 16, 26; Fp 3, 7; Ž 51, 8; Ž 17, 3
Večerní čtení
Prvotina Kristus.
Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek. – Jsou-li prvotiny svaté, je svaté i těsto; je-li kořen svatý, jsou svaté i větve. – Nyní je však Kristus vzkříšen; stal se prvotinou těch, kdo zesnuli. – Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. – Zachránce, Pán Ježíš Kristus, … přetvoří tělo naší poníženosti ve stejnou podobu těla jeho slávy působením, kterým je mocen si také všecko podmanit.
Prvorozený z mrtvých. – Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil Ježíše Krista z mrtvých, oživí i vaše smrtelná těla skrze svého Ducha, který ve vás přebývá.
Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít.
1 K 15, 23; J 12, 24; Ř 11, 16; 1 K 15, 20 (NBK); Ř 6, 5; Fp 3, 20–21; Ko 1, 18; Ř 8, 11; J 11, 25