8. února

Ranní čtení

Už vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co činí jeho pán; nazval jsem vás přáteli.

Hospodin řekl: Cožpak budu před Abrahamem tajit, co chci udělat? – Vám je dáno poznat tajemství království Nebes. – Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny. – Boží moudrost, skrytá v tajemství, kterou Bůh před věky předurčil k naší slávě.

Blahoslavený je ten, koho vyvolíš a komu dovolíš, aby přebýval na tvých nádvořích. Sytíme se dobrem tvého domu, tvého svatého chrámu. – S těmi, kdo se ho bojí, má Hospodin důvěrný vztah, dává jim poznat svou smlouvu. – Slova, která jsi mi dal, jsem dal jim a oni je přijali. Skutečně poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že jsi mě poslal ty.

Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.

J 15, 15; Gn 18, 17; Mt 13, 11; 1 K 2, 10; 1 K 2, 7; Ž 65, 5; Ž 25, 14; J 17, 8; J 15, 14

Večerní čtení

Své hradby nazveš záchranou a své brány chválou.

Hradba toho města má dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.

Proto již nejste cizinci a přistěhovalci, nýbrž spoluobčané svatých a patříte do Boží rodiny; byli jste vybudováni na základě apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš, v němž se celá stavba spojuje dohromady a roste ve svatou svatyni v Pánu; v něm jste i vy všichni spolu budováni v Boží příbytek v Duchu. – Jestliže jste vskutku okusili, že Pán je dobrý. Když přicházíte k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný, i vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista.

K tobě směřuje tichá chvála, Bože na Sijónu, tobě splníme slib.

Iz 60, 18; Zj 21, 14; Ef 2, 19–22; 1 P 2, 3–5; Ž 65, 2