7. června

Ranní čtení

Je třeba stále se modlit a neochabovat.

Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci a řekne mu: Příteli, půjč mi tři chleby, protože můj přítel ke mně přišel z cesty a nemám, co bych mu předložil. A on zevnitř odpoví: Neobtěžuj mne! Dveře jsou již zavřeny a mé děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to. Pravím vám, i když nevstane a nedá mu kvůli tomu, že je jeho přítel, pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu vše, co potřebuje. – Každou modlitbou a prosbou se v každý čas modlete duchem a k tomu bděte s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté.

Nepustím tě, pokud mi nepožehnáš. Zápasil jsi s Bohem i s lidmi a obstál jsi. – V modlitbě buďte vytrvalí; buďte v ní bdělí a vděční.

(Ježíš) vyšel na horu, aby se pomodlil. A celou noc strávil v modlitbě Boží.

L 18, 1; L 11, 5–8; Ef 6, 18; Gn 32, 27.29; Ko 4, 2; L 6, 12

Večerní čtení

Sejmi všechny mé hříchy!

Jen pojďte a proberme to, praví Hospodin; jsou-li vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsou-li rudé jako purpur, budou jako vlna.

Buď dobré mysli, … odpouštějí se ti tvé hříchy. – Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu.

Syn člověka má pravomoc odpouštět na zemi hříchy. – V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění našich provinění podle bohatství jeho milosti. – Zachránil nás ne na základě skutků, které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství skrze koupel znovuzrození a obnovou Ducha Svatého, kterého na nás vylil hojně skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce. – (Bůh) nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž.

Ž 25, 18; Iz 1, 18; Mt 9, 2; Iz 43, 25; Mt 9, 6; Ef 1, 7; Tt 3, 5–6; Ko 2, 13–14

< Předchozí den Následující den >