Ranní čtení
Jako zarmucovaní, avšak stále se radující, jako chudí, avšak mnohé zbohacující, jako nic nemající, a přece všechno vlastnící.
Chlubíme se nadějí Boží slávy. A nejen to, chlubíme se také souženími, – Jsem naplněn potěšením, má radost daleko převyšuje všechno naše soužení. – Věříte v něho a jásáte nevýslovnou radostí, plnou slávy.
Ve veliké zkoušce soužením se rozhojnila jejich překypující radost a jejich hluboká chudoba do bohatství štědrosti. – Mně, nejmenšímu ze všech svatých, byla dána tato milost, abych zvěstoval pohanům Kristovo nevystižitelné bohatství a objasnil všem, jaká je správa toho tajemství od věků ukrytého v Bohu.
Což nevyvolil Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují? – Bůh je mocen rozhojnit při vás každý dar milosti, abyste měli vždycky ve všem úplný dostatek a měli hojnost pro každý dobrý skutek.
2 K 6, 10; Ř 5, 2–3; 2 K 7, 4; 1 P 1, 8; 2 K 8, 2; Ef 3, 8–9; Jk 2, 5; 2 K 9, 8
Večerní čtení
Hospodin jej posílí na lůžku nemocných, z jeho nemoci jej zcela uzdravíš!
V každém jejich soužení měl soužení i on. Anděl jeho přítomnosti je zachraňoval. On je ve své lásce a ve svém soucitu vykoupil. Zvedal je a nosil je po všechny dávné dny. – Pane, hle, ten, kterého máš rád, je nemocen. – Stačí ti má milost, neboť má moc se dokonává ve slabosti.
Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. – Všechno mohu v Kristu, který mě posiluje.
I když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje.
V něm žijeme, pohybujeme se a jsme. – Unavenému dává sílu a bezmocného zahrnuje zdatností. Chlapci ochabnou a unaví se a mládenci vyčerpáním padají, ale ti, kdo očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. – Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné.
Ž 41, 4 (B21); Iz 63, 9; J 11, 3; 2 K 12, 9; 2 K 12, 9; Fp 4, 13 (NBK); 2 K 4, 16; Sk 17, 28; Iz 40, 29–31; Dt 33, 27