Ranní čtení
Pamatuj na mě, můj Bože, k mému dobru.
Toto praví Hospodin: Pamatuji na tebe, na oddanost tvého mládí, na lásku tvého zasnoubení, kdy jsi za mnou chodila pustinou. – Já si však vzpomenu na svou smlouvu s tebou, uzavřenou ve dnech tvého mládí, a ustanovím pro tebe smlouvu věčnou. – Postarám se o vás a naplním na vás své dobré slovo o tom, že vás navrátím na toto místo. Vždyť já znám úmysly, které s vámi zamýšlím, je Hospodinův výrok. Úmysly o pokoji a ne o zlu, abych vám dal budoucnost a naději.
Neboť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než cesty vaše a má myšlení vyšší než myšlení vaše. – Já bych nejspíše pátral po Bohu a svou záležitost bych předložil Bohu, který činí veliké věci, jež nelze vyzpytovat, divy, jež nelze spočítat. – Hospodine, můj Bože, ty jsi s námi učinil mnoho svých divů a úmyslů; nikdo se s tebou nemůže měřit. Chci je oznamovat a hovořit o nich – je jich víc, než se dá vypovědět.
Neh 5, 19; Jr 2, 2; Ez 16, 60; 0–11; Iz 55, 9; Jb 5, 8–9; Ž 40, 6
Večerní čtení
Nenechám tě klesnout ani tě neopustím.
Nezapadlo nic ze žádného dobrého slova, které promluvil Hospodin k domu izraelskému. Všechno se to naplnilo.
Bůh není člověk, aby lhal, ani syn člověka, aby litoval. Což by on řekl a neučinil, promluvil a nenaplnil to?
Věz, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, který zachovává smlouvu a milosrdenství tisícům generací těch, kdo ho milují. – Navěky pamatuje na svou smlouvu.
Cožpak může žena zapomenout na své miminko a nesmilovat se nad synem svého lůna? I když ony mohou zapomenout, já však na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní.
Hospodin, tvůj Bůh, je ve tvém středu, hrdina, který zachraňuje. Rozjásá se nad tebou radostně, obnoví tě svou láskou, zaplesá nad tebou s výskáním.
Joz 1, 5; Joz 21, 45; Nu 23, 19; Dt 7, 9; Ž 111, 5; Iz 49, 15–16; Sf 3, 17