Ranní čtení
Odpočívá ve své lásce.
Ne proto, že byste byli početnější nežli všechny národy, k vám Hospodin přilnul a vyvolil vás, vždyť vás bylo nejméně ze všech národů, ale ze své lásky k vám. – My milujeme, neboť on první miloval nás. – Vás … nyní smířil ve svém lidském těle skrze svou smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a bez úhony.
V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. – Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. – A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: Toto je můj Syn, Milovaný, v němž jsem nalezl zalíbení. – Proto mě Otec miluje, že já pokládám svůj život, abych ho zase přijal. – Syn … On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým mocným slovem. Když skrze sebe vykonal očištění od našich hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech.
Sf 3, 17 (MP); Dt 7, 7–8;1 J 4, 19; Ko 1, 21–22; 1 J 4, 10; Ř 5, 8; Mt 3, 17; J 10, 17 (NBK); Žd 1, 2.3
Večerní čtení
Cestou novou a živou.
Kain odešel od tváře Hospodinovy. – Vaše zvrácenosti se staly hradbou mezi vámi a vaším Bohem a vaše hříchy skryly jeho tvář před vámi. – Posvěcení, bez něhož nikdo neuvidí Pána.
Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. – Náš Zachránce Kristus Ježíš. On zničil smrt a skrze evangelium vyvedl na světlo život a neporušitelnost.
Ještě není zjevná cesta do svatyně, dokud stojí první stánek. – On je náš pokoj; on oboje učinil jedním a zbořil rozdělující hradbu. – Opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů.
Těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají! – Dáváš mi poznat stezku života, hojnost radosti je tvá přítomnost, ve tvé pravici je věčné blaho.
Žd 10, 20; Gn 4, 16 (EP); Iz 59, 2; Žd 12, 14; J 14, 6; 2 Tm 1, 10; Žd 9, 8; Ef 2, 14; Mt 27, 51; Mt 7, 14; Ž 16, 11