Ranní čtení
Pán Bůh Všemohoucí se ujal kralování!
Vím, že dokážeš cokoliv. – Co je nemožné u lidí, je možné u Boha. – Jak se mu zlíbí, nakládá s vojskem nebeským i s obyvateli země. Není, kdo by mu mohl dát přes ruku a říci mu: Cos to provedl?! – Není, kdo by z mých rukou vysvobodil. Kdo zvrátí, co já vykonám?“
Abba, Otče, tobě je všechno možné.
„Věříte, že to mohu učinit?“ Řekli mu: „Ano, Pane.“ Nato se dotkl jejich očí a řekl: „Staň se vám podle vaší víry!“ – „Pane, chceš-li, jsi mocen mne očistit.“ On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď očištěn.“ – Mocný Bůh. – Byla mi dána veškerá pravomoc na nebi i na zemi.
Jedni doufají ve vozy, druzí zase v koně, my však připomínáme jméno Hospodina, našeho Boha. – Posilněte se a buďte odvážní, nebojte se a neděste se … protože s námi jich je víc než s ním.
Zj 19, 6 (NBK); Jb 42, 2; Lk 18, 27; Da 4, 32; Iz 43, 13 (EP); Mk 14, 36; Mt 9, 28–29; Mt 8, 2–3; Iz 9, 5; Mt 28, 18; Ž 20, 8; 2 Pa 32, 7
Večerní čtení
Co to bylo, o čem s tebou (Bůh) mluvil?
Oznámil ti, člověče, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: Jenom abys jednal podle práva, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem. – A zachovával Hospodinovy příkazy a jeho ustanovení, která ti dnes přikazuji, aby ti bylo dobře.
Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.‘ Je jasné, že Zákonem není nikdo před Bohem ospravedlňován, neboť ‚spravedlivý bude živ z víry‘. K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišel potomek, kterému bylo dáno zaslíbení.
Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích; na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu.
Mluv, Hospodine, neboť tvůj otrok slyší.
1 S 3, 17 (EP); Mi 6, 8; Dt 10, 13; Ga 3, 10–11.19; Žd 1, 1–2; 1 S 3, 9