Ranní čtení
Hle, Hospodinova ruka není krátká, že by nezachránil, ani jeho ucho není zalehlé, že by neslyšel.
V den, kdy jsem volal, jsi mi odpověděl, naplnil jsi mou duši silou. – Ještě jsem hovořil a modlil se, a vtom ten muž, Gabriel, jehož jsem spatřil ve vidění na počátku, se mne vyčerpaného únavou dotkl v čase večerní přídavné oběti.
Neskrývej přede mnou svou tvář, neodvracej se hněvivě od svého otroka, býval jsi mou pomocí. Nenech mě, neopouštěj mě, Bože, má spáso! – Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, má sílo, pospěš mi na pomoc!
Ach, Panovníku Hospodine! Hle, ty jsi svou velkou silou a svou vztaženou paží učinil nebesa i zemi. Pro tebe žádná věc není nesnadná. – On nás vysvobodil z takového nebezpečí smrti a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že ještě znovu vysvobodí. – Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet? Pravím vám, že se jich rychle zastane.
Iz 59, 1; Ž 138, 3; Da 9, 21; Ž 27, 9; Ž 22, 20; Jr 32, 17; 2 K 1, 10; Lk 18, 7–8
Večerní čtení
Já jsem tě oslavil na zemi.
Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo. – Musím konat skutky toho, kdo mne poslal, dokud je den; přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat.
Nevěděli jste, že musím být ve věcech svého Otce? Ale oni neporozuměli tomu slovu, které jim pověděl. – Tato nemoc není k smrti, ale k Boží slávě, aby Boží Syn byl skrze ni oslaven. Neřekl jsem ti, že jestliže uvěříš, uvidíš Boží slávu?
Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí. – Ty jsi ten můj Syn, Milovaný, v tobě jsem nalezl zalíbení. – Všichni mu přisvědčovali a divili se těm slovům milosti, vycházejícím z jeho úst.
Jsi hoden …, protože jsi byl zabit a svou krví jsi vykoupil Bohu lidi z každého kmene, jazyka, lidu a národu, a učinil jsi je králi a kněžími našemu Bohu; a budou kralovat na zemi.
J 17, 4; J 4, 34; J 9, 4; L 2, 49–50; J 11, 4.40; L 2, 52; L 3, 22; L 4, 22; Zj 5, 9–10