Ranní čtení
Hospodin vám přece řekl: Již nikdy se nevracejte touto cestou.
Kdyby totiž myslili na tu, z níž vyšli, měli by čas se navrátit. Avšak touží po lepší vlasti, to jest po vlasti nebeské. Vyvolil si raději spolu s Božím lidem snášet útrapy, než mít dočasný požitek z hříchu. Za větší bohatství než poklady Egypta pokládal pohanu Kristovu. – Spravedlivý bude žít z víry, ale kdyby ustoupil, nebude v něm mít moje duše zalíbení. My však nejsme ti, kdo ustupují k záhubě, nýbrž lidé víry k zachování duše. – Kdo vloží svou ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro Boží království.
Kéž se mi nestane, abych se chlubil, leda křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. – Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Pán … a já vás přijmu.
Ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Krista Ježíše.
Dt 17, 16; Žd 11, 15–16.25–26; Žd 10, 38–39; L 9, 62; Ga 6, 14; 2 K 6, 17; Fp 1, 6
Večerní čtení
Vyprávějí o bolesti tvých raněných.
Když jsem se trochu rozhněval, oni napomáhali ke zlu.
Bratři, kdyby byl někdo i přistižen v nějakém přestoupení, vy, kdo jste duchovní, napravujte takového člověka v duchu mírnosti a dávej si každý pozor sám na sebe, abys i ty neupadl do pokušení.
Kdo obrátí hříšníka od jeho bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů. – Potěšujte malomyslné, ujímejte se slabých, mějte trpělivost se všemi.
Nesuďme … jeden druhého, ale raději posuďte, jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu nebo svod. – My silní jsme povinni snášet slabosti těch, kteří nemají sílu, a nemít zalíbení sami v sobě.
Láska… neraduje se z nepravosti. – Kdo si myslí, že stojí, ať hledí, aby nepadl.
Ž 69, 26 (MP); Za 1, 15; Ga 6, 1; Jk 5, 20; 1 Te 5, 14; Ř 14, 13; Ř 15, 1; 1 K 13, 4.6; 1 K 10, 12