Ranní čtení
Mojžíš nevěděl, že kůže jeho tváře září od toho, jak s ním mluvil.
Ne nás, Hospodine, ne nás, ale své jméno učiň slavným. – Pane, kdy jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít? – V pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. – Oblečte se v pokoru.
(Ježíš) byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. – A všichni, kteří seděli ve veleradě, na něho (Štěpána) upřeně hleděli a viděli, že jeho tvář je jako tvář anděla. – Slávu, kterou jsi mi dal, jsem dal jim. – Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně.
Vy jste světlo světa. Nemůže být ukryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nekladou ji pod nádobu, ale na stojan; a svítí všem, kteří jsou v domě.
Ex 34, 29; Ž 115, 1; Mt 25, 37; Fp 2, 3; 1 P 5, 5; Mt 17, 2; Sk 6, 15; J 17, 22; 2 K 3, 18 (EP); Mt 5, 14–15
Večerní čtení
Jsou rozdíly v působení, ale tentýž Bůh, který působí všechno ve všech.
Někteří z Manasesa přeběhli k Davidovi. Ti přišli Davidovi na pomoc proti loupežné hordě, neboť byli všichni udatní hrdinové. – Každému je dáván projev Ducha ke společnému prospěchu.
Ze synů Isacharových, kteří byli schopni rozumět časům a věděli, co má Izrael dělat. – Neboť jednomu je skrze Ducha dáváno slovo moudrosti, jinému podle téhož Ducha slovo poznání.
Ze Zabulóna ti, kteří táhli s armádou připraveni do boje s všelijakými válečnými zbraněmi, padesát tisíc, hotových nastoupit bez bázně a hany. – Člověk s dvojakou myslí (pochybovač) je totiž ve všem nestálý.
Aby v těle nebyla roztržka, ale aby údy navzájem o sebe stejně pečovaly. A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním.
Jeden Pán, jedna víra, jeden křest;
1 K 12, 6; 1Pa 12, 20.22; 1 K 12, 7; 1 Pa 12, 33; 1 K 12, 8; 1 Pa 12, 34; Jk 1, 8 (B21); 1 K 12, 25. 26; Ef 4, 5