31. prosince

Ranní čtení

Hospodin, tvůj Bůh, nesl tě, jako nosí člověk svého syna, po celou cestu, kterou jste šli, až jste přišli na toto místo.

Vás jsem nesl na orlích křídlech a přinesl jsem vás k sobě. – On je ve své lásce a ve svém soucitu vykoupil. Zvedal je a nosil je po všechny dávné dny. – Jako orel dává do pohybu své hnízdo, vznáší se nad svými mláďaty, roztáhne svá křídla, uchopí je a nese je na svých perutích, Hospodin sám ho vedl.

Až do vašeho stáří jsem tu já, až do šedin vás já ponesu. Já jsem udělal a já pozvednu, já budu nést a zachráním! – Tento Bůh je naším Bohem vždy a věčně; on nás povede přes smrt.

Uvrhni svou starost na Hospodina, on se o tebe postará. – Nedělejte si starosti o svůj život, o to, co budete jíst a co budete pít, ani o své tělo, o to, co si obléknete. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.

Až potud nám Hospodin pomáhal.

Dt 1, 31; Ex 19, 4; Iz 63, 9; Dt 32, 11–12; Iz 46, 4; Ž 48, 14 (MP); Ž 55, 22; Mt 6, 25.32; 1 S 7, 12

Večerní čtení

Zůstalo ještě velmi mnoho země k obsazení.

Ne že bych již toho dosáhl, anebo byl už dokonalý; usilovně však běžím, abych se opravdu zmocnil toho, k čemu se i mne zmocnil Kristus Ježíš.

Buďte tedy dokonalí. – A právě proto vynaložte všechno úsilí a doplňte svou víru ctností, ctnost poznáním, poznání sebeovládáním, sebeovládání vytrvalostí, vytrvalost zbožností, zbožnost bratrskou náklonností, bratrskou náklonnost láskou.

A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala v důkladnějším poznání a ve vší vnímavosti.

Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují. Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha.

A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu. – Tvé oči uvidí Krále v jeho kráse, spatří i rozlehlou zemi.

Joz 13, 1; Fp 3, 12; Mt 5, 48; 2 P 1, 5–7; Fp 1, 9; 1 K 2, 9–10; Žd 4, 9; Iz 33, 17