Ranní čtení
Vždyť on zná mou cestu, kdyby mě vyzkoušel, vyjdu jako zlato.
On přece ví, jak jsme utvořeni. – Neboť ne z vlastního rozmaru pokořuje či skličuje syny člověka.
Avšak pevný základ Boží stojí, maje tuto pečeť: ‚Pán zná ty, kdo jsou jeho‘, a ‚ať se odvrátí od nepravosti každý, kdo vyslovuje Pánovo jméno‘. Ve velkém domě nejsou jen nádoby zlaté a stříbrné, nýbrž i dřevěné a hliněné, jedny ke cti, druhé k méně čestným účelům. Kdo by se tedy od těchto věcí očistil, bude nádobou ke cti, posvěcenou, Pánu užitečnou, připravenou ke každému dobrému skutku.
Usedne a jako tavič pročišťuje stříbro, tak pročistí syny Leviho. Přetaví je jako zlato a stříbro, takže budou Hospodinu přinášet oběti ve spravedlnosti. – Přetavím je, jako se taví stříbro. Budou vzývat mé jméno a já je vyslyším. Řeknu: „To je můj lid!“ a oni odpoví: „Náš Bůh je Hospodin!“
Jb 23, 10; Ž 103, 14; Pl 3, 33; 2 Tm 2, 19–21; Mal 3, 3 (B21); Za 13, 9 (B21)
Večerní čtení
Hospodine, dej mi poznat svoje cesty, vyuč mě svým stezkám.
Mojžíš řekl Hospodinu: Jestliže jsem opravdu nalezl milost ve tvých očích, dej mi poznat svou cestu, abych tě poznal. Odpověděl: Moje přítomnost půjde s tebou a dám ti odpočinek. – Dal poznat své cesty Mojžíšovi a synům Izraele své činy.
Pokorné uvádí do práva, pokorné učí své cestě. Jak je na tom člověk, který se bojí Hospodina? Bude ho vyučovat cestě, kterou si má zvolit. – Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem, nespoléhej se na svoji rozumnost. Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky.
Dáváš mi poznat stezku života, hojnost radosti je tvá přítomnost, ve tvé pravici je věčné blaho. – Dám ti chápání, vyučím tě cestě, kterou máš jít, budu ti radit, spočine na tobě mé oko. – Stezka spravedlivých je jako záře úsvitu, září víc a víc, až do bílého dne.
Ž 25, 4; Ex 33, 12–14; Ž 103, 7; Ž 25, 9.12; Př 3, 5–6; Ž 16, 11; Ž 32, 8; Př 4, 18