Ranní čtení
Král vztáhl k Esteře zlaté žezlo, které držel v ruce. Ester přistoupila a dotkla se hlavice žezla.
Bude ke mně úpěnlivě volat a vyslyším ho, neboť jsem milostivý. – A my jsme uvěřili a poznali lásku, kterou Bůh má k nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm. V tom dosáhla láska při nás cíle, že máme naprostou důvěru pro den soudu, neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě. V lásce není strach, ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. My milujeme, neboť on první miloval nás.
Přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.
Skrze něho … máme přístup k Otci v jednom Duchu. – V něm smíme otevřeně a s důvěrou skrze jeho víru přistupovat k Bohu. – Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost ku pomoci v pravý čas.
Est 5, 2; Ex 22, 26; 1 J 4, 16–19; Žd 10, 22; Ef 2, 18; Ef 3, 12; Žd 4, 16
Večerní čtení
„Man hú?“ (to je: „Co je to?“) Nevěděli totiž, co to je.
Tajemství zbožnosti je bezesporu veliké: Bůh byl zjeven v těle. – Chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.
Vaši otcové jedli v pustině manu, a zemřeli. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít na věčnost. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj.
Synové Izraele … nasbírali jedni více a jiní méně. Nepřebylo tomu, kdo měl více, a ten, kdo měl méně, neměl nedostatek. Tedy to sbírali ráno co ráno, každý podle toho, co snědl.
Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ … Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
Ex 16, 15 (EP); 1 Tm 3, 16 (NBK); J 6, 33; J 6, 49.51.55; Ex 16, 17.18.21; Mt 6, 31–33