Ranní čtení
Pospěšme si tedy vejít do onoho odpočinutí.
Vejděte těsnou branou, protože široká je brána a prostorná cesta, která vede do záhuby. … Těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají! – Království Nebes je vystaveno tlaku a ti, kdo se do něho tlačí, je uchvacují. – Pracujte ne pro pokrm, který hyne, nýbrž pro pokrm zůstávající k životu věčnému, který vám dá Syn člověka.
Proto se … tím více snažte upevňovat svoje povolání a vyvolení. … Tak vám bude bohatě poskytnut vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. – Běžte tak, abyste ji získali. Každý, kdo závodí, je ve všem zdrženlivý; oni proto, aby dostali pomíjivý věnec, my však nepomíjivý.
Kdo totiž vešel do jeho odpočinutí, ten také odpočinul od svého díla, tak jako Bůh od svého. – Hospodin bude tvým věčným světlem a tvůj Bůh tvou slávou.
Žd 4, 11; Mt 7, 13–14; Mt 11, 12; J 6, 27; 2 P 1, 10–11; 1 K 9, 24–25; Žd 4, 10; Iz 60, 19
Večerní čtení
Vždycky mne slyšíš.
Ježíš pozvedl oči vzhůru a řekl: Otče, děkuji ti, že jsi mne vyslyšel. – Otče, oslav své jméno! Z nebe se ozval hlas: Oslavil jsem a ještě oslavím. – Hle, tu jsem, … abych vykonal, Bože, tvou vůli. – Ne má vůle, nýbrž tvá se staň.
Jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě. – A to je ta naprostá důvěra, kterou máme k němu, že když bychom o něco žádali podle jeho vůle, slyší nás.
Oč bychom žádali, dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání a činíme to, co se jemu líbí.
Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají.
Je stále živ, aby se za ně přimlouval. – Máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého.
J 11, 42; J 11, 41; J 12, 28; Žd 10, 7; Lk 22, 42; 1 J 4, 17; 1 J 5, 14; 1 J 3, 22; Žd 11, 6; Žd 7, 25; 1 J 2, 1