Ranní čtení
Vedl je přímou cestou.
Nalezl ho (Jákoba) v pusté zemi, v pustotě, blouznění pusté krajiny. Obklopil ho, pečoval o něj, střežil ho jako zřítelnici svého oka. Jako orel dává do pohybu své hnízdo, vznáší se nad svými mláďaty, roztáhne svá křídla, uchopí je a nese je na svých perutích, Hospodin sám ho vedl. – Až do vašeho stáří jsem tu já, až do šedin vás já ponesu. Já jsem udělal a já pozvednu, já budu nést a zachráním!
Obnovuje mou duši, pro své jméno mě vodí po pravých stezkách. I kdybych šel údolím nejhlubší tmy, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou. Tvé žezlo a tvá hůl mě potěšují.
A Hospodin tě povede ustavičně, nasytí tvou duši i na vyprahlých místech a dodá svěžesti tvým kostem. Budeš jako zavlažovaná zahrada a jako vodní zdroj, jehož voda nebude vysychat. – Protože tento Bůh je naším Bohem navěky a navždy; on nás povede proti smrti. – Kdo je takový učitel jako on?
Ž 107, 7; Dt 32, 10–12; Iz 46, 4; Ž 23, 3–4; Iz 58, 11; Ž 48, 15; Jb 36, 22
Večerní čtení
Co chceš, abych ti učinil? …Pane, ať vidím!
Otevři mi oči, abych viděl divy tvého zákona. – Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu.
Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu. – Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, sestupuje od Otce světel.
Aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal Ducha moudrosti a zjevení v pravém poznání jeho samého a osvícené oči srdce, abyste věděli, jaká je naděje v jeho povolání, jaké je bohatství slávy jeho dědictví ve svatých a jak nesmírná je velikost jeho moci vůči nám, kteří věříme v souladu s působením převahy jeho síly. Tu uplatnil v Kristu, když jej vzkřísil z mrtvých.
L 18, 41; Ž 119, 18; L 24, 45; J 14, 26 (NBK); Jk 1, 17; Ef 1, 17–20