Ranní čtení
Sytíme se dobrem tvého domu.
O jedno jsem Hospodina žádal, to jedno jsem hledal: Abych přebýval v domě Hospodinově po všechny dny svého života, abych mohl hledět na Hospodinovu nádheru a abych mohl přemítat v jeho chrámu.
Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. – Hladovějící nasytil dobrými věcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
Duši lačnou nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi. – Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.
Jak vzácné je tvé milosrdenství, Bože! Synové lidští hledají útočiště ve stínu tvých křídel. Sytí se tučností tvého domu, napájíš je proudem svých rozkoší. Neboť u tebe je pramen života; díky tvému světlu vidíme světlo.
Ž 65, 5; Ž 27, 4; Mt 5, 6; Lk 1, 53; Ž 107, 9; J 6, 35; Ž 36, 8–10
Večerní čtení
Teď věříte?
Co je platné, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra zachránit? Tak i víra, nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá.
Vírou Abraham obětoval Izáka, když byl zkoušen; ten, který přijal ta zaslíbení, obětoval jediného syna, Usoudil, že Bůh je mocen křísit i z mrtvých. – Cožpak náš otec Abraham nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.
Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený ve svém jednání.
Poznáte je tedy po jejich ovoci. Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. – Jestliže toto víte, jste blahoslavení, budete-li to činit.
J 16, 31; Jk 2, 14.17; Žd 11, 17.19; Jk 2, 21.24; Jk 1, 25; Mt 7, 20–21; J 13, 17