Ranní čtení
Ty jsi Bůh, který mne vidí!
Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě. Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy. Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno. … Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to.
Hospodinovy oči jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré. – Cesty každého jsou před očima Hospodinovýma a on zvažuje všechny jeho šlépěje. – Bůh však zná vaše srdce; neboť co je u lidí vznešené, je před Bohem ohavnost. – Hospodinovy oči obzírají celou zemi, aby posílil srdce těch, kteří jsou cele s ním.
Ježíš … znal všechny a nepotřeboval, aby mu někdo vydal svědectví o člověku. Sám totiž věděl, co je v člověku. – Pane, ty víš všechno, ty víš, že tě mám rád.
Gn 16, 13 (B21); Ž 139, 1–4.6 (EP); Př 15, 3; Př 5, 21 (MP); L 16, 15; 2 Pa 16, 9; J 2, 24–25; J 21, 17
Večerní čtení
Budu ti vzdávat chválu celým srdcem, Panovníku, můj Bože, navěky budu oslavovat tvé jméno,
Ten, kdo obětuje oběť díků, ten mě oslaví. – Je dobré vzdávat Hospodinu díky a opěvovat tvé jméno, ó Nejvyšší, zvěstovat z rána tvé milosrdenství a v noci tvou věrnost.
Vše, co dýchá, ať chválí Hospodina!
Vybízím vás …, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná služba Bohu. – Ježíš, aby svou vlastní krví posvětil lid, trpěl venku za branou. Skrze něho tedy přinášejme Bohu stále oběť chvály, to jest ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno. – Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.
Hoden jest Beránek, ten zabitý, přijmout tu moc a bohatství, moudrost, sílu a úctu, slávu a dobrořečení.
Ž 86, 12; Ž 50, 23; Ž 92, 2–3; Ž 150, 6; Ř 12, 1; Žd 13, 12.15; Ef 5, 20 (NBK); Zj 5, 12