Ranní čtení
Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane‘, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. – Posvěcení, bez něhož nikdo neuvidí Pána. – Doplňte svou víru ctností, ctnost poznáním, poznání sebeovládáním, sebeovládání vytrvalostí, vytrvalost zbožností, zbožnost bratrskou náklonností, bratrskou náklonnost láskou. Máte-li totiž tyto vlastnosti a rozhojňují-li se, způsobí, že nebudete nečinní ani neplodní pro poznání našeho Pána Ježíše Krista. Kdo však tyto vlastnosti nemá, je slepý, krátkozraký; zapomněl, že byl očištěn od svých starých hříchů. Proto se, bratři, tím více snažte upevňovat svoje povolání a vyvolení; neboť budete-li to činit, nikdy nepadnete.
Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás – je to Boží dar.
Jk 2, 26; Mt 7, 21; Žd 12, 14; 2 P. 1, 5–10; Ef 2, 8
Večerní čtení
Protože děti mají účast na krvi a těle, podobně i on se jich stal účastným, aby … osvobodil ty, kteří byli strachem ze smrti drženi po celý život v otroctví.
Kde je, ó smrti, tvůj osten? Kde je, ó peklo, tvé vítězství? Budiž dík Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista. – Proto neochabujeme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje.
Víme totiž, že bude-li stan našeho pozemského přebývání zbořen, máme příbytek od Boha: ne lidskou rukou postavený, ale věčný dům v nebesích. Jsme tedy vždy plni důvěry a víme, že dokud máme domov v tomto těle, jsme vzdáleni od Pána. … Jsme plni důvěry a raději chceme odejít z tohoto těla a přijít domů k Pánu.
Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. Kdyby nebyly, řekl bych vám to. Neboť vám jdu připravit místo.
Žd 2, 14–15; 1 K 15, 55.57 (NBK); 2 K 4, 16; 2 K 5, 1.6–8; J 14, 1–3