26. února

Ranní čtení

Prozkoumejme svoje cesty, vyzpytujme je, a navraťme se k Hospodinu.

Zkoumej mě, Hospodine, zkoušej mě, prověř mé ledví i srdce! – Hle, ty máš zalíbení v niterné opravdovosti a vskrytu mi dáváš poznat moudrost. – Přemýšlím o svých cestách a obracím své nohy ke tvým svědectvím. Spěchám a neotálím zachovávat tvé příkazy. – Ať člověk zkoumá sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije.

Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. – Máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého. – Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví, cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo, a když máme velikého kněze nad domem Božím, přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.

Pl 3, 40; Ž 26, 2; Ž 51, 8; Ž 119, 59–60; 1 K 11, 28; 1 J 1, 9; 1 J 2, 1; Žd 10, 19–22

Večerní čtení

Kolem trůnu duha na pohled jako smaragd.

Toto je znamení smlouvy, kterou kladu mezi sebe a vás i každou živou duši, která je s vámi, pro věčné generace. Na oblak jsem dal duhu, …spatřím ji a připomenu si věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou duší v celém tvorstvu, které je na zemi. – Věčnou smlouvu ve všem připravenou a zachovanou. – Abychom skrze dvě nepohnutelné skutečnosti, v nichž není možné, aby Bůh lhal, měli mocné povzbuzení my, kteří jsme se utekli k pevnému uchopení předkládané naděje.

My vám hlásáme…, že to zaslíbení, které dostali naši otcové, splnil Bůh nám, jejich dětem, když vzkřísil z mrtvých Ježíše.

Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes, i na věky.

Zj 4, 3; Gn 9, 12–13. 16; 2 S 23, 5; Žd 6, 18; Sk 13, 32–33; Žd 13, 8