26. ledna

Ranní čtení

Tak tedy vycházejme k němu ven za tábor, nesouce jeho potupu. Neboť zde nemáme trvalé město, ale toužebně hledáme to budoucí.

Milovaní, nedivte se té výhni zkoušek mezi vámi, která vám nastává, jako by se vám dálo něco divného, ale když máte podíl na Kristových utrpeních, radujte se, abyste se stejně radovali a jásali i při zjevení jeho slávy. – Jako jste účastni utrpení, tak budete účastni také útěchy. – Jestliže jste hanobeni pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, totiž Duch Boží, jenž je z jejich strany potupován, ale z vaší strany oslavován.

Oni tedy šli z velerady a radovali se, že byli uznáni za hodné, aby byli potupeni pro to jméno. – Vyvolil si raději spolu s Božím lidem snášet útrapy, než mít dočasný požitek z hříchu. Za větší bohatství než poklady Egypta pokládal pohanu Kristovu, neboť vzhlížel ke své odplatě.

Žd 13, 13–14; 1 P 4, 12–13; 2 K 1, 7 (EP); 1 P 4, 14 (NBK); Sk 5, 41; Žd 11, 25–26

Večerní čtení

Zachránce, Pán Ježíš Kristus, který přetvoří tělo naší poníženosti ve stejnou podobu těla jeho slávy.

Nahoře na tom jakoby trůnu kdosi vzhledem podobný člověku. A viděl jsem něco jako třpyt jantaru; vzhledem to mělo vnitřek okolo jako oheň; od jeho jakoby beder nahoru i od jeho jakoby beder dolů jsem uviděl cosi vzhledem jako oheň a mělo to okolo sebe zář. Vzhled podobný Hospodinově slávě.

Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně. – Ještě se neukázalo, co budeme. Víme však, že až se zjeví, budeme mu podobni, protože ho uvidíme takového, jaký je.

Již nebudou hladovět ani žíznit. – Zpívali píseň Božího otroka Mojžíše a píseň Beránkovu.

Fp 3, 20–21; Ez 1, 26–28; 2 K 3, 18 (EP); 1 J 3, 2; Zj 7, 16; Zj 15, 3