Ranní čtení
Až se zjeví, budeme mu podobni, protože ho uvidíme takového, jaký je.
Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. – Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.
Od věků lidé neslyšeli ani nezaslechli, oko to nevidělo, aby byl Bůh – kromě tebe – který by dělal něco pro toho, kdo na něj očekává.
Nyní vidíme jako v zrcadle, zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. – Kristus, který přetvoří tělo naší poníženosti ve stejnou podobu těla jeho slávy působením, kterým je mocen si také všecko podmanit. – Já ale spatřím tvou tvář v spravedlnosti; až procitnu, budu nasycen tvým zjevem.
1 J 3, 2; J 1, 12; 2 P 1, 4; Iz 64, 3; 1 K 13, 12; Fp 3, 20–21; Ž 17, 15
Večerní čtení
Můj druh, je výrok Hospodina zástupů.
V něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství. – Oděl jsem hrdinu pomocí, vyvýšil jsem vybraného z lidu. – V kádi vinného lisu jsem šlapal sám a nikdo z národů se mnou nebyl.
Tajemství zbožnosti je bezesporu veliké: Bůh byl zjeven v těle. – Chlapec se nám narodil, syn je nám dán; na jeho rameni spočinulo panství. Dal mu jméno Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje.
On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým mocným slovem. Když skrze sebe vykonal očištění od našich hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech. – O Synovi (říká Bůh): Tvůj trůn, Bože, je na věky věků.
Ať se mu pokloní všichni andělé Boží.
Král králů a Pán pánů.
Za 13, 7; Ko 2, 9; Ž 89, 20; Iz 63, 3; 1 Tm 3, 16 (NBK); Iz 9, 5; Žd 1, 3; Žd 1, 8; Žd 1, 6; Zj 19, 16