Ranní čtení
Uvěřil Abram Hospodinu a on mu to počítal za spravedlnost.
Nezačal v nevěře o Božím zaslíbení pochybovat, ale byl posílen ve víře, když vzdal slávu Bohu, a nabyl pevného přesvědčení, že to, co Bůh zaslíbil, je mocen i učinit. Proto mu to také bylo počteno za spravedlnost. To, že mu to bylo počteno za spravedlnost, nebylo však napsáno jen kvůli němu, nýbrž také kvůli nám, kterým to má být počítáno, nám, kteří spoléháme na toho, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána.
Zaslíbení, že bude dědicem světa, se Abrahamovi a jeho potomstvu nedostalo skrze Zákon, nýbrž skrze spravedlnost z víry.
Spravedlivý z víry bude živ. – Neochvějně držme své vyznání naděje, neboť ten, který dal slib, je věrný. – Náš Bůh je v nebesích. Činí vše, co si přeje. – Neboť u Boha nebude žádná věc nemožná. Blahoslavená, která uvěřila, neboť se splní, co jí bylo řečeno od Pána.
Gn 15, 6; Ř 4, 20–24; Ř 4, 13; Ř 1, 17; Žd 10, 23; Ž 115, 3; L 1, 37.45
Večerní čtení
Bůh… vás povolává do svého království a slávy.
Mé království není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, … ale mé království není odtud. – Nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou.
Království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista, a bude kralovat na věky věků. – Učinil jsi nás králi a kněžími našemu Bohu, a budeme kralovat nad zemí. – A spatřil jsem trůny a ty, kteří se na ně posadili, a byl jim svěřen soud. … Ožili a kralovali s Kristem tisíc let. – Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. – Neboj se, malé stádečko, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.
Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně, abyste jedli a pili u mého stolu v mém království; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.
Přijď tvé království.
1 Te 2, 12; J 18, 36; Žd 10, 13; Zj 11, 15; Zj 5, 10 (NBK); Zj 20, 4; Mt 13, 43; L 12, 32; L 22, 29–30; Mt 6, 10