Ranní čtení
Náš Bůh nás neopustil.
Milovaní, nedivte se té výhni zkoušek mezi vámi, která vám nastává, jako by se vám dálo něco divného. – Snášejte to ke své výchově, Bůh s vámi zachází jako se syny. Neboť je nějaký syn, jehož by otec nevychovával? Jste-li však bez výchovy, jíž se stali účastni všichni, potom jste nemanželské děti, a ne synové.
Protože Hospodin, váš Bůh, vás zkouší, aby poznal, jestli milujete Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší.
Vždyť kvůli svému velkému jménu Hospodin nezanechá svůj lid, neboť Hospodin se odhodlal učinit si z vás svůj lid. – Cožpak může žena zapomenout na své miminko a nesmilovat se nad synem svého lůna? I když ony mohou zapomenout, já však na tebe nezapomenu. – Blahoslavený je ten, jehož pomocí je Bůh Jákobův, ten, jenž má naději v Hospodinu, svém Bohu.
Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet? Pravím vám, že se jich rychle zastane.
Ezd 9, 9; 1 P 4, 12; Žd 12, 7–8; Dt 13, 4; 1 S 12, 22; Iz 49, 15; Ž 146, 5; L 18, 7–8
Večerní čtení
Kdo vítězí, bude dědicem všeho.
Máme-li naději v Kristu jen v tomto životě, jsme nejubožejší ze všech lidí. – Avšak touží po lepší vlasti, to jest po vlasti nebeské. Proto se Bůh za ně nestydí, je-li nazýván jejich Bohem, neboť jim připravil město. – K dědictví nezničitelnému, neposkvrněnému a nevadnoucímu, uchovávanému v nebesích pro vás.
Všechno je vaše: … ať svět nebo život nebo smrt, ať věci přítomné nebo budoucí – všechno je vaše. – Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují. Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha.
Dávejte si pozor, abyste nepřišli o to, na čem jsme pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu. – Odložme veškerou zátěž a hřích snadno nás ovíjející a s vytrvalostí běžme závod, který je před námi.
Zj 21, 7 (NBK); 1 K 15, 19; Žd 11, 16; 1 P 1, 4; 1 K 3, 21–22; 1 K 2, 9–10; 2 J 8; Žd 12, 1