Ranní čtení
Budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, … Ducha pravdy.
Je pro vás užitečné, abych odešel. Jestliže totiž neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; jestliže však odejdu, pošlu ho k vám.
Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem, že jsme děti Boží. – Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! – Duch nám pomáhá v našich slabostech. Vždyť ani nevíme, za co bychom se měli modlit, jak je potřeba, ale sám Duch oroduje za nás nevýslovným sténáním.
Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, abyste se rozhojňovali v naději mocí Ducha Svatého. – A naděje nezahanbuje, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích skrze Ducha svatého, který nám byl dán.
Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že nám dal ze svého Ducha.
J 14, 16–17 (NBK); J 16, 7 (NBK); Ř 8, 16; Ř 8, 15; Ř 8, 26 (NBK); Ř 15, 13; Ř 5, 5; 1 J 4, 13
Večerní čtení
Má dcero, neměla bych snad pro tebe vyhledat místo odpočinku, kde by se ti dobře vedlo?
A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu. – Můj lid bude bydlet v pokojném obydlí, v bezpečných příbytcích a v klidných místech odpočinku. – Tam ničemové zanechali nepokoje, tam odpočinou únavou vysílení. – Odpočinou od svých prací.
Kam kvůli nám vešel náš předchůdce Ježíš, který se na věčnost stal veleknězem podle řádu Melchisedechova.
Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké. – V návratu a klidu budete zachráněni, v utišení a v důvěře bude vaše síla.
Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Dává mi uléhat na travnatých pastvinách, přivádí mě k vodě na místech odpočinku.
Rt 3, 1; Žd 4, 9; Iz 32, 18; Jb 3, 17; Zj 14, 13; Žd 6, 20; Mt 11, 28–30; Iz 30, 15; Ž 23, 1–2