Ranní čtení
Svatý, svatý, svatý Pán, Bůh Všemohoucí.
Ty jsi svatý, trůníš na chvalách Izraele. – Nepřibližuj se sem! Zuj si z nohou sandály, protože místo, na kterém stojíš, je půda svatá. … Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Mojžíš si skryl tvář, protože se bál pohlédnout na Boha. – Ke komu mne tedy připodobníte? Komu jsem roven? praví ten Svatý. – Já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj zachránce. Já, já jsem Hospodin a kromě mne žádný zachránce není.
Podle toho Svatého, který vás povolal, se i vy staňte svatými v celém svém způsobu života. Vždyť je napsáno: Buďte svatí, neboť já jsem svatý. – Nevíte, že vaše tělo je svatyní svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte od Boha? Nevíte, že nejste sami svoji? – Vy jste svatyní Boha živého, jak řekl Bůh: Budu bydlet uprostřed nich a procházet se mezi nimi, a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. – Mohou snad jít dva společně, když nejsou ve shodě?
Zj 4, 8; Ž 22, 4; Ex 3, 5–6; Iz 40, 25; Iz 43, 3.11; 1 P 1, 15–16; 1 K 6, 19; 2 K 6, 16; Am 3, 3 (B21)
Večerní čtení
Oni však na něho naléhali slovy: Zůstaň s námi.
Hle, stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Pověz mi ty, kterého z duše miluji, kde paseš stáda svá, kde o polednách uléháš? Proč zahalená bloudit mám kolem tvých druhů a jejich stád? – Našla jsem toho, kterého z duše miluji! Držím se ho pevně, už ho nepustím.
Ať do své zahrady přijde můj milý a její ovoce lahodné okusí. – Do zahrady své jsem přišel. – Neřekl jsem potomstvu Jákobovu zbytečně: Hledejte mě!
Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. – Nezanechám tě, ani tě neopustím. – Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich. – Svět mne již neuvidí, vy však mne uvidíte.
L 24, 29; Zj 3, 20; Pís 1, 7 (B21); Pís 3, 4 (B21); Pís 4, 16; Pís 5, 1 (EP); Iz 45, 19; Mt 28, 20; Žd 13, 5; Mt 18, 20; J 14, 19