Ranní čtení
Naděje nezahanbuje.
já jsem Hospodin, … nebudou zahanbeni ti, kdo na mne očekávají. – Požehnaný je muž, který spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin. – Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje. Důvěřujte Hospodinu až navěky, protože v Hospodinu, v Hospodinu je skála věků. – Jen se ztiš před Bohem, má duše, vždyť od něj je má naděje. Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad, nepohnu se. – Nestydím se za to; vím, komu jsem uvěřil.
Když tedy Bůh chtěl ještě hojněji ukázat dědicům zaslíbení nepohnutelnost svého úmyslu, zaručil jej přísahou, abychom skrze dvě nepohnutelné skutečnosti, v nichž není možné, aby Bůh lhal, měli mocné povzbuzení my, kteří jsme se utekli k pevnému uchopení předkládané naděje. Máme ji jako kotvu duše, bezpečnou a pevnou, která vchází až do vnitřku za oponu, kam kvůli nám vešel náš předchůdce Ježíš.
Ř 5, 5; Iz 49, 23; Jr 17, 7; Iz 26, 3–4; Ž 62, 6–7; 2 Tm 1, 12; Žd 6, 17–20
Večerní čtení
Pohoršení kříže.
Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.
Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. – Musíme skrze mnohá soužení vejít do Božího království.
Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben. – Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, ale nevěřícím je to kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným a kamenem úrazu a skálou pohoršení.
Kéž se mi nestane, abych se chlubil, leda křížem našeho Pána Ježíše Krista, skrze nějž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. – S Kristem jsem ukřižován. – Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi.
Jestliže vytrváváme, budeme s ním i kralovat. Zapřeme-li ho, i on nás zapře.
Ga 5, 11; Mt 16, 24; Jk 4, 4; Sk 14, 22; Ř 9, 33; 1 P 2, 7–8; Ga 6, 14; Ga 2, 19; Ga 5, 24; 2 Tm 2, 12