Ranní čtení
Smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu.
Byl započten mezi vzpurné. – Kristus … byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých. – On sám ve svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. – Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni.
Protože však on sám zůstává na věčnost, má nezměnitelné kněžství. Proto také může dokonale zachránit ty, kteří skrze něho přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. – Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni jeho krví, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.
Když tedy Kristus za nás trpěl v těle, i vy se vyzbrojte týmž smýšlením, totiž že ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem, abyste po zbývající čas života v těle již nežili podle lidských žádostí, nýbrž podle Boží vůle.
Ř 6, 10; Iz 53, 12; Žd 9, 28; 1 P 2, 24; Žd 10, 14; Žd 7, 24–25; Ř 5, 8–9; 1 P 4, 1–2
Večerní čtení
Zachovejte se v Boží lásce.
Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstává-li v révě, tak ani vy, jestliže nebudete zůstávat ve mně. Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.
Ovocem Ducha je však láska.
Tím bude oslaven můj Otec, když ponesete hojné ovoce a stanete se mými učedníky. Jako Otec miluje mne, tak i já miluji vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. – Kdo však zachovává jeho slovo, v tom se skutečně Boží láska stala dokonalou.
To je mé přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluji vás. – Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. – Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.
Ju 21; J 15, 4–5; Ga 5, 22; J 15, 8–10; 1 J 2, 5; J 15, 12; Ř 5, 8; 1 J 4, 18