Ranní čtení
Jak je na tom člověk, který se bojí Hospodina? Bude ho vyučovat cestě, kterou si má zvolit.
Lampou těla je oko. Je-li tvé oko čisté, celé tvé tělo bude plné světla.
Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. – Na vlastní uši uslyšíš za sebou říkat: To je ta cesta, po ní jděte, ať se dáte napravo nebo nalevo. – Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko. Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu: toho zdobí ohlávka a uzda na zkrocení, jinak ho u sebe neudržíš. Mnoho bolestí postihne svévolníka, toho však, kdo doufá v Hospodina, obklopuje milosrdenství. Radujte se z Hospodina a jásejte, spravedliví, plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!
Vím, Hospodine, že člověk nemá svou cestu ve své moci a že ten, kdo chodí, neurčuje svoje kroky.
Ž 25, 12; Mt 6, 22; Ž 119, 105; Iz 30, 21; Ž 32, 8–11 (EP); Jr 10, 23
Večerní čtení
Když ulehneš, nebudeš se strachovat; lehneš si, a tvůj spánek bude příjemný.
Tu nastala veliká větrná bouře a vlny se přelévaly do lodě, takže se loď již naplňovala. A on spal na zádi na podušce.
O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem oznamujte Bohu své žádosti v modlitbě a prosbě s děkováním. A pokoj Boží, který převyšuje všechno porozumění, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.
V pokoji budu uléhat i spát. Hospodine, ty sám mi připravuješ bezpečné bydlení. – Bůh dává svému milému spánek.
Kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: Pane Ježíši, přijmi mého ducha. Pak klesl na kolena a zvolal velikým hlasem: Pane, nepočítej jim tento hřích. Když to řekl, zesnul. – Odejít z tohoto těla a přijít domů k Pánu.
Př. 3, 24; Mk 4, 37–38; Fp 4, 6–7; Ž 4, 9; Ž 127, 2; Sk 7, 59–60; 2 K 5, 8