Ranní čtení
Mé srdce je pevné, Bože.
Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, koho bych se lekal?
Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje. – Nebojí se zlé zprávy; jeho srdce je pevné, doufá v Hospodina. Jeho srdce je upevněné, nebude se bát, až jednou pohlédne na své protivníky.
Kdykoli bojím se, v tobě mám naději. – V den zlý mě schová ve své skrýši, skryje mě v úkrytu svého stanu, na skálu mě zdvihne. A teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků, budu zpívat a opěvovat Hospodina.
A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu Ježíši, vás, když nakrátko snesete utrpení, sám zdokonalí, utvrdí, posílí, postaví na pevný základ. Jemu buď sláva a moc na věky věků.
Ž 108, 2; Ž 27, 1; Iz 26, 3; Ž 112, 7–8; Ž 56, 4 (B21); Ž 27, 5–6; 1 P 5, 10. 11
Večerní čtení
Hospodin upevnil svůj trůn na nebesích a jeho kralování vládne všemu.
Los se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí je od Hospodina. – Zdalipak nastane zlo ve městě, aniž by jednal Hospodin?
Já jsem Hospodin a jiného není, kromě mě není Boha. Přepásám tě, ačkoliv mě neznáš, aby poznali od východu slunce i ti od jeho západu, že není nikoho mimo mě: Já jsem Hospodin a jiného není. Formuji světlo a tvořím tmu, činím pokoj a tvořím zlé; já, Hospodin, činím toto všechno.
Jak se mu zlíbí, nakládá s vojskem nebeským i s obyvateli země. Není, kdo by mu mohl dát přes ruku a říci mu: Cos to provedl? – Je-li Bůh pro nás, kdo je proti nám?
On musí kralovat, dokud nepoloží všechny nepřátele pod jeho nohy. – Neboj se, malé stádečko, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.
Ž 103, 19 Př 16, 33; Am 3, 6; Iz 45, 5–7; Da 4, 32; Ř 8, 31; 1 K 15, 25; L 12, 32