Ranní čtení
Tento Bůh je naším Bohem navěky a navždy; on nás povede proti smrti.
Hospodine, ty jsi můj Bůh! Budu tě vyvyšovat a vzdávat chválu tvému jménu, neboť jsi učinil podivuhodnou věc, plány odedávna připravené, jisté a pravé. – Hospodin je můj výtečný podíl.
Pro své jméno mě vodí po pravých stezkách. I kdybych šel údolím nejhlubší tmy, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou. Tvé žezlo a tvá hůl mě potěšují. – Uchopils mě za pravici, povedeš mě podle svého úradku a pak mě přijmeš do slávy. Koho mám na nebesích? A jsem-li s tebou, nemám na zemi zalíbení. Mé tělo i mé srdce chřadne. Bůh je však navěky skálou mého srdce a mým podílem. – V něm se raduje naše srdce; vždyť spoléháme na jeho svaté jméno. – Hospodin dokoná za mě. Hospodine, tvé milosrdenství je věčné! Neopouštěj dílo svých rukou.
Ž 48, 15; Iz 25, 1; Ž 16, 5; Ž 23, 3–4; Ž 73, 23–26; Ž 33, 21; Ž 138, 8
Večerní čtení
Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením.
Srdce mám sevřené: Ke skále, která mě převyšuje, prosím doveď mě!
Panovníku, jsem utištěn, zastaň se mě! – Uvrhni svou starost na Hospodina, on se o tebe postará.
Já jsem mladý chlapec, neumím vycházet a vcházet. – Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, ať ji žádá od Boha … a bude mu dána.
Kdo je k tomu způsobilý? – Vím totiž, že ve mně, to jest v mém těle, nepřebývá dobré. – Stačí ti má milost, neboť má moc se dokonává ve slabosti.
Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti tvé hříchy. … Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila.
Má duše se sytí nejtučnější stravou. … Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek.
Ž 94, 19 (EP); Ž 61, 3 (B21); Iz 38, 14; Ž 55, 23; 1 Kr 3, 7; Jk 1, 5; 2 K 2, 16; Ř 7, 18; 2 K 12, 9; Mt 9, 2.22; Ž 63, 6–7 (EP)