Ranní čtení
Můj podíl je Hospodin, a tak budu zachovávat tvá slova.
Všechno je přece vaše: … vy pak jste Kristovi a Kristus Boží. – Náš Zachránce Ježíš Kristus, který dal sám sebe za nás. – (Bůh) dal ho za hlavu nade vším církvi. – Jako i Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal, aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhonná.
V mých ústech bude ustavičně jeho chvála. – Velice se budu veselit v Hospodinu, má duše bude jásat v mém Bohu, protože mne oděl rouchem záchrany, zahalil mne pláštěm spravedlnosti.
Koho mám na nebesích? A jsem-li s tebou, nemám na zemi zalíbení. Mé tělo i mé srdce chřadne. Bůh je však navěky skálou mého srdce a mým podílem. – Řekni Hospodinu: Pane, ty jsi mé dobro, mimo tebe žádné nemám. Hospodin je můj výtečný podíl a můj kalich; ty sám držíš můj los. Vyměřovací provazce mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví.
Ž 119, 57; 1 K 3, 21.23; Tt 2, 13–14; Ef 1, 22; Ef 5, 25.27; Ž 34, 2; Iz 61, 10; Ž 73, 25–26; Ž 16, 2. 5–6
Večerní čtení
Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti.
Kdo spoléhá na svůj rozum, je hlupák.
Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. – Co se týče lidských skutků, podle slova tvých rtů jsem se chránil cest lupičů.
Jestliže ve tvém středu povstane prorok či ten, kdo má sen, a … řekl se slovy: Pojďme za jinými bohy, (které jsi neznal) a služme jim, neuposlechni slova toho proroka či toho, kdo má sen, protože Hospodin, váš Bůh, vás zkouší, aby poznal, jestli milujete Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší. Za Hospodinem, svým Bohem, jděte, jeho se bojte, jeho příkazy zachovávejte, jej poslouchejte, jemu služte a k němu přilněte.
Dám ti chápání, vyučím tě cestě, kterou máš jít, budu ti radit, spočine na tobě mé oko.
Př 14, 12; Př 28, 26; Ž 119, 105; Ž 17, 4; Dt 13, 2–5; Ž 32, 8