21. listopadu

Ranní čtení

Toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.

Bude ke mně úpěnlivě volat a vyslyším ho, neboť jsem milostivý. – Ale … nezavrhnu je a nezošklivím si je zcela, takže bych porušil svou smlouvu s nimi, neboť já Hospodin jsem jejich Bůh.– Já si však vzpomenu na svou smlouvu s tebou, uzavřenou ve dnech tvého mládí, a ustanovím pro tebe smlouvu věčnou.

Jen pojďte a proberme to, praví Hospodin; jsou-li vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsou-li rudé jako purpur, budou jako vlna. – Ať ničema opustí svou cestu a zlý člověk své úmysly, ať se navrátí k Hospodinu, a on se nad ním slituje, k našemu Bohu, protože je připraven mnoho odpustit. – Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království. Ježíš mu řekl: Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.

Nalomenou třtinu nezlomí a hasnoucí knot neuhasí

J 6, 37; Ex 22, 26; Lv 26, 44; Ez 16, 60; Iz 1, 18; Iz 55, 7; L 23, 42–43; Iz 42, 3.

Večerní čtení

Jeho milovaný syn.

A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: Toto je můj Syn, Milovaný, v němž jsem nalezl zalíbení. – Hle, můj otrok, kterého budu pevně držet, můj vyvolený, jehož si má duše oblíbila. – Jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl.

V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh na svět poslal svého Syna, toho jediného, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. A my jsme uvěřili a poznali lásku, kterou Bůh má k nám. Bůh je láska.

Slávu, kterou jsi mi dal, jsem dal jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno, já v nich a ty ve mně, aby byli přivedeni k dokonalé jednotě a aby svět poznával, že jsi mne poslal ty a že je miluješ tak, jako miluješ mne. – Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal, abychom byli nazváni Božími dětmi.

Ko 1, 13 (NBK); Mt 3, 17; Iz 42, 1; J 1, 18 (EP); 1 J 4, 9–10.16; J 17, 22–23; 1 J 3, 1

< Předchozí den Následující den >