Ranní čtení
Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za milostí.
Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení. – Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal, abychom byli nazváni Božími dětmi.
Syn, jehož ustanovil dědicem všeho. – Jsme-li však děti, jsme i dědicové – dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, abychom spolu s ním byli také oslaveni.
Já a Otec jsme jedno. Otec je ve mně a já v Otci. – Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu. – Já v nich a ty ve mně, aby byli přivedeni k dokonalé jednotě.
Církev, která je jeho tělem, plností toho, jenž všechno ve všem naplňuje.
Když tedy máme tato zaslíbení, milovaní, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, dokonávajíce své posvěcení v bázni Boží.
J 1, 16; Mt 17, 5; 1 J 3, 1; Žd 1, 2; Ř 8, 17; J 10, 30.38; J 20, 17; J 17, 23; Ef 1, 22–23; 2 K 7, 1
Večerní čtení
Otrok není větší než jeho pán, ani apoštol větší než ten, kdo ho poslal.
Vznikl mezi nimi také spor, kdo z nich je asi největší. On jim řekl: „Králové národů panují nad nimi a ti, kteří nad nimi mají pravomoc, jsou nazýváni dobrodinci. Avšak ne tak vy; kdo je mezi vámi největší, buď jako ten nejmenší, a kdo je vedoucí, buď jako ten, který slouží. Neboť kdo je větší: ten, který je u stolu, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, který je u stolu? Já však jsem mezi vámi jako ten, který slouží. – Stejně jako Syn člověka nepřišel, aby si nechal posloužit, ale aby posloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.
Ježíš … vstal od večeře a odložil své šaty, vzal lněné plátno a přepásal se. Potom nalil do umyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, kterým byl přepásán.
J 13, 16; L 22, 24–27; Mt 20, 28; J 13, 3–5