Ranní čtení
Bůh není člověk, aby lhal, ani syn člověka, aby litoval.
Otec světel, u něhož není proměny ani zatmění z odvrácení. – Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes, i na věky.
Místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho
Když tedy Bůh chtěl ještě hojněji ukázat dědicům zaslíbení nepohnutelnost svého úmyslu, zaručil jej přísahou, abychom skrze dvě nepohnutelné skutečnosti, v nichž není možné, aby Bůh lhal, měli mocné povzbuzení my, kteří jsme se utekli k pevnému uchopení předkládané naděje.
Bůh věrný, který zachovává smlouvu a milosrdenství tisícům generací těch, kdo ho milují a zachovávají jeho příkazy. – Všechny Hospodinovy stezky jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kdo dbají na jeho smlouvu a jeho svědectví. – Blahoslavený je ten, jehož pomocí je Bůh Jákobův, ten, jenž má naději v Hospodinu, svém Bohu, …, který navěky zachovává věrnost.
Nu 23, 19; Jk 1, 17; Žd 13, 8; Ž 91, 4 (KR); Žd 6, 17–18; Dt 7, 9; Ž 25, 10; Ž 146, 5–6
Večerní čtení
Jsi-li skleslý v den soužení, tvá síla je malá.
Unavenému dává sílu a bezmocného zahrnuje zdatností. – Stačí ti má milost, neboť má moc se dokonává ve slabosti. – Bude ke mně volat a já mu odpovím, budu s ním v soužení, vytrhnu ho a obdařím ho slávou. – Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné. Vyhnal před tebou nepřítele, řekl: Vyhlaď!
Doufal jsem v soucit, leč nebylo ho, v utěšitele, avšak nenašel jsem je.
Každý velekněz, který je brán z lidí, bývá ustanoven pro lidi v Božích věcech, … Dovede být mírný vůči nevědomým a bloudícím. Tak (také) Kristus…Ačkoli to byl Syn, naučil se poslušnosti tím, co vytrpěl. I dosáhl dokonalosti a stal se všem, kdo ho poslouchají, původcem věčné záchrany. – Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl.
Př 24, 10; Iz 40, 29; 2 K 12, 9; Ž 91, 15; Dt 33, 27; Ž 69, 21; Žd 5, 1–2.5.8–9; Iz 53, 4