2. června

Ranní čtení

A takto ho budete jíst: budete mít přepásaná bedra … Jezte ho chvatně, je totiž Pesach – Minutí Hospodinovo.

Vstaňte a odejděte, neboť toto není místo odpočinku. – Neboť zde nemáme trvalé město, ale toužebně hledáme to budoucí. – A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu.

Ať jsou vaše bedra přepásána a vaše lampy hořící. Buďte podobni lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatební hostiny, aby mu, jakmile přijde a zatluče, hned otevřeli. Blahoslavení ti otroci, které pán, až přijde, nalezne bdící. – Proto přepásejte bedra své mysli, buďte střízliví, dokonale upněte svou naději k milosti, která je vám přinášena ve zjevení Ježíše Krista.

Jedno však činím: zapomínaje na to, co je za mnou … běžím k cíli pro cenu Božího povolání vzhůru v Kristu Ježíši. Všichni tedy, kteří jsme dokonalí, takto smýšlejme.

Ex 12, 11 (B21); Mi 2, 10; Žd 13, 14; Žd 4, 9; L 12, 35–37; 1 P 1, 13; Fp 3, 13–15

Večerní čtení

Hospodin je můj výtečný podíl a můj kalich.

Dědicové Boží a spoludědicové Kristovi. – Všechno je vaše. – Můj milý je můj. – Syn Boží, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

Hospodin řekl Áronovi: V jejich zemi neobdržíš dědictví ani ti nebude patřit podíl uprostřed nich. Já jsem tvůj podíl a tvé dědictví uprostřed synů Izraele.

Koho mám na nebesích? A jsem-li s tebou, nemám na zemi zalíbení. Mé tělo i mé srdce chřadne. Bůh je však navěky skálou mého srdce a mým podílem.

I kdybych šel údolím nejhlubší tmy, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou. Tvé žezlo a tvá hůl mě potěšují. – Vím, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčen, že on je mocen ochránit to, co jsem mu svěřil, až do onoho dne.

Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, vyschlé, bezvodé zemi.

Ž 16, 5; Ř 8, 17; 1 K 3, 21; Pís 2, 16; Ga 2, 20; Nu 18, 20; Ž 73, 25–26; Ž 23, 4; 2 Tm 1, 12; Ž 63, 2

< Předchozí den Následující den >